8. kapitola

43 6 5
                                    

Ve dvě jsme se s Bethy oblékly a šly jsme čekat před stáj na ostatní. O polední pauze jsme vymyslely, které koně vezmeme teď odpoledne. 

Popadla jsem svojí zelenou mikinu, obula jsem se do jezdeckých holinek a s Bethy jsme došly před stáj, kde jsme se posadily na trávu. Sluníčko krásně svítilo a bylo teplo. Na sluníčko to bylo na triko, ale ve stínu na mikinu. Nádherné počasí!

"Ahoj," pozdravily nás dvě menší holčičky. Myslím, že jsou v jedničce, že spolu ráno měly Juráška.

"Ahoj," usmály jsme se na ně.

"Půjde teďka zase Jurášek?" zeptala se jedna. 

"Ne, dnes ne, ale zítra zase půjde," odpověděla s úsměvem Bethy. Děti už se pomalu začaly scházet. Oblékla jsem si svojí zelenou milovanou mikinu a vlasy si stáhla do drdolu.

"Tak pojďte sem!" ozvala se ze dveří stáje Marta. Všechny děti, včetně nás, tam šly.

"Tak holky, spusťte."

"Beru Maxe," vzala si vodítko Emily. 

"Já Royala," udělala to samé Bethy. Už sem to s úsměvem ignorovala. Mě se teď nechce jít do ohrady a když se toho, tak nadšeně ujala Bethy, tak ji nechám ať tam s Emily skočí a já tu počkám.

"Ashley. Dianna. Harvey. Heidy. Lotar. Peggy. Aspekt," říkala jsem jména koní. Chtěla jsem říct dalšího koně - Deltu - ale přede mnou stála menší holčina a té Deltu dávat nebudu, protože je trošku divočejší. Hned za ní stál ten kluk, takže sem to prohodila.

"Goldima. Delta. Greis. Limeta a Twist," dorozdávala jsem ohlávky s vodítky. Děti odešly do ohrady pro koně a já šla zatím sundat, už suché, dečky z keře. 

"Ahoj. Nejdu pozdě? Počkej, pomůžu ti," přišla Adél a pomáhala mi sundavat dečky z keře a dávala je na zem. Podsedlovky jsme daly na jednu hromadu. Já jsem pak zašla do sedlovny pro Peggyny chrániče na přední nohy a položila jsem je vedle deček. Děti z jedničky a zbytek z dvojky nás sledovaly. Pak jsme se s Adél vydaly do stáje a čekaly jsme až přijdou.

"K Chipovi," usmála jsem se na Emily, která vedla starouše Maxe. Moc dobře věděla, kam ho dát, ale stejně sem jí to řekla.

"Ashley k Francis. Lotar k sobě. Heidy k sobě. Harvey k sobě. Aspekt k Citě ..." říkala jsem a rukama ukazovala, kam mají s koňma jít. Když všichni byli zavření, tak děti odešly ke své skupině, kde je trenérky opět rozřadily a oni šly čistit. 

Já s Adél jsme čekaly u deček a po chvíli přišla holčička pro dečku. 

"Koho máš?" zeptala jsem se ji s úsměvem. 

"Harveje," odpověděla mi. Podala jsem ji modrou podsedlovku a ona s děkováním odešla.

"Čauves. Vzhledem k tomu, že vy dvě máte trénink večer, Monica už jezdila a nikdo jiný tu není, tak jdu do dvojice s jednou z dvě mínus a máme Roíka (Royal)." přišla po chvíli Bethy. Jsem si říkala, kde tak dlouho je, smála jsem se v duchu.

"Okey. Užij si to. A z lásky k tobě ti dám toto," podala jsem ji se smíchem růžovou deku.

"Ha - ha - ha. Zlato, mám valacha, i kdyby nezbyla jiná deka, tak mu dám radši nějakou Mandyho než růžovou," smála se a vzala si tmavě zelenou a s máváním odešla.

"Prý mám poprosit o nějaké chrániče," řekla stydlivě jedna holčina, které jsem podala deku. 

"Máš Peggy?"

"Ano."

"Dobře. Tak tady máš chrániče a počkejte na někoho dospělého nebo na někoho z nás, kdo sedlá. Chrániče jí nandáme my, ano?" usmála jsem se na ni a ona s přikývnutím odešla. Mezitím si u Adél bral podsedlovku Josh.

"Koho máš?" zeptala jsem se ho.

"Deltu," usmál se.

"Je trochu živější, tak hodně štěstí," zasmála jsem se.

"Já ji zvládnu neboj," mrknul s úsměvem a odešel.

"Co to bylo? Se ti líbí?" drkla do mě Adél.

"Ne, co blázníš?" smála jsem se: "Já mám svého idola ve škole," zašklebila jsem se a podala jsem další holčině deku.

Když byly všechny dečky rozdané, tak jsme šly  Adél do stáje pomoct sedlat. 

"Nasedláš nám prosím Harveje?" otázala se mě menší holčička.

"Jasně," usmála jsem se a šla jsem za ní. V boxu stál naužděný hnědý poník se znuděným výrazem, ale jakmile jsem vzala sedlo, tak hodil uši dozadu. Hervey je nepříjemný líný hucul. Nesnáší sedlání a celkově vše, kromě žraní. Ve stáji kromě Harveje je ještě poník Jurášek. Ten je pravý opak Harveje. Milý, přívětivý a pro jezdce by udělal první poslední. Zatímco Harvey je hnědák, tak Jurda je bělouš. Je tu už dlouho a byl to první kůň Bethy. Na něm začínala a vše se naučila.

"Opovaž se mě kousnout!" pohrozila jsem Harvejovi a zapnula jsem podbřišník. Ohnal se, ale  minul.

"Ty hajzlíku mrňavej!" okřikla jsem ho a zapnula jsem druhou pásku. Holky mi poděkovaly a já sem chtěla jít dál, ale někdo mě oslovil.

"Ronnie?"

"Ano?" otočila jsem se za hlasem.

"Uf, jmenuješ se tak," zasmál se Josh - ten kluk -.

"Jo, jmenuju. Co potřebujete, nasedlat?" zeptala jsem se a šla jsem k nim. Delta tam stála s lhostejným výrazem a nenaužděná. 

"No, to taky, ale nechce dát zadní nohy. Nevyčistila by si je, když by se ti to povedlo?" poprosil mě mile a bylo vidět, že mu to je trapné, že kluk jako on nedokáže vyčistit zadní nohy.

S vítězným úsměvem jsem mu vzala kopyťák z ruky a šla jsem na to. Delta je dvanáctiletá tmavě hnědák kobyla. Skvělá skokanka, ale dopřednější a chodí spíše pod zkušenější. Na zadní nohy je expert. Když vycítí strach nebo nejistotu, tak je nedá, ale nám, co do stáje chodíme celoročně je dává bez problému. Chytrá kobylka.

"Delí, noha," přejela jsem po zadku až dolu k noze a vzala jsem ji. Krásně mi ji dala a nechala si ji vyčistit. To samé jsem udělala s druhou nohou. 

"Hodná holka. Šikulka," popleskala jsem ji po krku a podšoupla jsem ji pamlsek.

"Jaktože ti je dala jen tak?" divil se Josh.

"Protože ze mě má respekt, kdežto z tebe  ne. Ucítila nejistotu. Máš se ještě, co učit," vrazila jsem mu kopyťák do hrudníku (chápete, jak to myslím, ne? Ne, jakože vrazila, ale vtiskla nebo tak .. :D ) a s úsměvem jsem šla sedlat.

"Díky," poděkoval mi, když jsem dosedlala a douzdila Deltu. Pár minut na to už děti odcházely s koňmi na jízdárnu. Amy nahnala službu do stáje. Já a Adél jsme šly se skupinou dvě na jízdárnu. Posadily jsme se na trávu a sledovaly poslední úpravy před jízdou. Sluníčko svítilo a bylo teplo, tak jsem si sundala mikinu a rozpustila si vlasy. Miluji jarní počasí, když svítí sluníčko, tak jako dnes. Nádhera! Obličej jsem nastavila sluníčku a užívala si toho všeho.

Immitis VitaeKde žijí příběhy. Začni objevovat