Immitis Vitae

4. kapitola 2/2

Jakmile jsme, vcelku čisté, koně vyčistily a nastrojily, tak mně a Adél začal trénink pod Lindy. Storm krásně šlapal. Energii měl na rozdávání, ale nerval se do otěží a šlapal jako hodinky. Adél s Tercií to taktéž šlo. 

Nejdříve jsme v kroku pomalu sbíraly a přitom dělaly kruhy, vlnovky a měnily směry diagonálami. V klusu jsme dělali to samé a ve cvalu jsem se snažila udržet Storma sbaleného. Spíše jsme, ale klusali a chodili krokem. Také jsme zkoušeli překroky. Stormovi jakožto starému mazákovi - není starý, ale oproti čtyřleté Tercii je prostě starší a zkušenější - to šlo, ale Tercii moc ne. Lindy říkala Adél, jak dát správně pobídku, aby Terezka pochopila, co se po ní chce. U hrazení krom Bethy s pasoucím se Mandym byly ještě ty tři slepičky. Samozřejmě si něco šeptaly a smály se, že to Adél nejde. Adél si toho všimla a byla nervoznější. Díky bohu si toho všimla i Lindy a nahlas řekla, ať si jich Adél nevšímá, že to zvládne.

Po chvíli se to podařilo. Tercie udělala krásné čtyři kroky do strany. 

"No vidíš, Adél. Krásně je udělala. Na to, že je dneska dělala poprvé, tak jsi to dokázala líp, než kdokoliv jiný tady," řekla Lindy nahlas tak, aby to ty tři holky slyšely. Usmála jsem se. Lindy je skvělá. 

Adél se usmála a napojila se na stěnu. Byla šťastná. Ty tři se mezitím sebraly a odešly. 

"Super holky. Krásně vám to dneska šlo. Oboum dvojicím. Adél, zlepšila jsi se. Předminulý víkend jsi pod Emily skákala, ne?"

"Jo."

"Říkala mi, že ti to šlo. Nepřemýšlela jsi nad licencí? Sed máš dobrý, koně tě vnímají a poslouchají. Ráda bych tě na licenci připravila, kdyby jsi měla zájem," mrkla na ní Lindy a odešla. Adél tam v údivu seděla na nechápající hnědce. 

"To ... to myslela vážně?" zírala Adél s otevřenou pusou.

"Jo. Mamka si všímá, kdo sem chodí jak často, kdo maká a dře," usmála se Bethy, která seděla v trávě za hrazením a za ní se pásl Mandy.

"Ale já tu moc často nejsem," řekla smutně Adél.

"To sice ne, ale když tu jsi, tak makáš. O víkendu a prázdninách tu jsi každý den a už ráno pomáháš stájníkům ač třeba nemáš službu. Toho všeho si Lindy všímá. Nebo spíš já a Bethy a mi jí to pak řekneme. Na každého vždy něco na prášíme a podle jeho chování a přístupu k práci a k nám, tak za to jezdí. Nevšimla sis dneska, že tento trénink jsem nabídla jen tobě? Lindy mi neřekla ať vezmu tebe. Řekla ať jednu z holek vyberu," usmála jsem se na Adél a zastavila jsem Storma uprostřed jízdárny, kde jsem slezla, dala třmeny nahoru a čekala na Adél, která dělala to samé.

"Aha. Ale i kdybych chtěla, nejela jsem žádné závody a nejsem vyježděná."

"To by se zařídilo," usmála jsem se na ni.

"Adél, neboj. Pokud chceš, tak do toho běž. Moje mamka moc dobře ví, že jsi hodná holka a že jsi tady vždy, když můžeš a za to, jak tu pomáháš jako jedna z malá nejvíc, tak mi sama říkala, že přemýšlí o tom, že tebe a Ellie by chtěla trošku trénovat a poslat vás na závody, protože ty a Ellie byste si to zasloužily," usmála se Bethy a zvedla se. 

"No, tak asi jo," usmála se Adél a společně jsme odvedly koně ke stáji, kde jsme je před stájí přivázaly a odstrojily. Storm byl pěkně zpocený. Podsedlovku jsem hodila na keř před stájí a sedlo s uzdečkou jsem nechala ležet na zemi. Pak jsme společně vzaly koně a odvedly jsme je do ohrady.

"Takže myslíte, že bych měla zajít za Lindy a říct jí to?"

"Jasně. Neboj mamka nekouše. Tebe i Ellie má ráda. Uvidíš," povzbudila ji Bethy a Adél se usmála.

"Hele, támhle je, tak já jí to jdu říct," usmála se nejistě Adél a šla. Já a Bethy jsme mezitím uklidily sedla a uzdečky a ohlávky a pak jsme si sedly v hlavní budově - jídelna pro tábory - ke stolu.

"Jaké koně teda vezmeme večer? Už je pět, tak abychom je stihly vyčistit," řekla jsem a z kuchyně jsem si půjčila sklenici a nalila si pití.

"Já nevím. Vzala bych jednoho lenocha, jednoho trošku živějšího a tři klidnější?" navrhla Bethy.

"Souhlas."

"Ale jaké?"

"Určitě Harveje. Jestli tam budou menší děti, tak poníka. Harvey je líny, takže dokonalý adept."

"Ale to by šel i Jurda."

"Ale on není líny," zasmála jsem se.

"Pravda. A dál? Diannu?"

"Ne, tu bych asi nebrala. Co třeba Francis?"

"Jo a Grácku. Takže Harvey, Grácka a Frannie. Ještě dva."

"No tak máme zatím lenocha a dva kliďase.  Tak třeba Ashku nebo tu Diannu a pak někoho toho živějšího?" narvhla jsem.

"Tak Diannu. Je černá, to se dětem bude líbit," zasmála se Bethy.

"Ok. No a co třeba pak ještě Korču nebo Limetu?"

"Korču."

"Dobře. Takže Harvey, Francis, Grácie, Dianna a Korveta?"

"Jo," usmála se Bethy a v tu chvíli přišla Adél.

"Jsem vás všude hledala, nemohla jsem vás najít."

"Jsme se uklidily no," zasmála jsem se: "Tak co, povídej."

"Byla nadšená. Že krom vás dvou a asi dalších pár soukromáků nemá lidi, kteří by za stáj závodili, takže byla nadšená. Mám si vybrat koně, se kterým bych chtěla jet licenci. Že nejdříve pojedu pár hobbíček a buď v létě nebo na podzim si udělám licenci a Elii pokud by chtěla, tak to samé," usmívala se Adél.

"Tak to je super. Gratuluju. A na kom pojedeš?"

"To nevím. Poradíte mi? Sice koně znám, ale vy je znáte líp. A nevím, kdy budu trénovat. Prý by to chtělo dvakrát týdně."

"S koněm ti poradíme a čas si najdeš uvidíš," usmála se Bethy.

"Díky. Dneska přijede tábor, co?"

"Jo. Pomůžeš nám s koňmi? Potřebujeme přivést pět koní, vyčistit je, nastrojit a dovést na halu," řekla jsem.

"Jasně. Ráda. Mám říct i ostatním?"

"Ne, to je dobrý. Ve třech to zvládnem," řekla rychle Bethy a všechny jsme se zasmály.

"A koho berete?"

"Harveje, Franie, Grácku, Korvetu a Diannu."

"Super. Můžu vzít Franie? Na ní jsem tu poprvé jezdila," usmívala se Adél.

"Jasně. Ale musíš tím pádem vzít i Grácku, protože Dianna musí jít sama a Korča půjde s Harvejem," řekla Bethy. Vzpomněla jsem si na den, kdy Amanda (jedna z těch tří holek) vzala Grácku a Korču a byla ráda, že stihla utéct. Pro vysvětlení. Dianna je protivná skoro na všechny, takže radši půjde sama. A Grácie se s Korvetou taky nemají v lásce. Jo, i mezi koňmi panují žabomyší války.

"Okey. A koho byste si vzaly vy na licenci, kdybyste byly v mé situaci?"

"Já bych si vzala Mandyho," řekla zasněně Bethy. Zasmála jsem se.

"Jo, ale to je tvůj kůň," zasmála se Adél.

"Já bych zkusila Primu nebo Minnie. Obě jsou mladé a klidné. Pro tebe ideální a obě dobře skáčou, i když asi spíš Minnie, protože té jde i drezura. A nebo Fatymu, ale tu nebaví skoky. A Heidy je jako Fatyma. Takže asi Minnie," usmála jsem se.

"Jo, Ronnie mluví rozumně. Nechceš zkusit Minervu?"

"Asi, jo," usmála se Adél a tím to bylo vyřešeno. Teď už jen počkat na určitý čas a půjde se makat.