Immitis Vitae

11. kapitola 1/2

Huhůů další část :D Nějak sem dneska líná psát, protože vím, že bych se měla učit na zítřejší test z dějáku a taky si  napsat slohovku na ájinu, ale tohle je větší zábava :D .. Snad se bude líbit :)

Další den, Sobota, jsme vstávaly už ve čtyři. Dneska je velký den - den D. Dneska mám první officiální závody, tedy závody, na které můžou jen jezdci s licencí. Ve čtyři jsme s Bethy vstaly a šly jsme se obě dát dokupy, tedy učesat se, vyčistit si zuby, namalovat se a obléct se. Hodila jsem na sebe rajtky a mikinu, vlasy si stáhla do drdolu a šly jsme s Bethy do kuchyně.

"Co si dáš?"

"Nic. Teď nepozřu ani čokoládu, po které se jindy můžu utlouct," odpověděla jsem jí. Chápala mě. První větší závody. Nervozita, jak to dopadne. 

Když se Bethy nasnídala, vydaly jsme se do stáje, kde  ještě nikdo nebyl. Služba měla přijít až za chvíli. Nejdříve jsme šly do sedlovny, kde jsme si připravily věci. Na jednu kupu jsem Stormovi připravila sedlo, uzdečku, tašku s podsedlovou dečkou, čabrakou a chrániči, mojí tašku s věcmi, Stormovu cestovní deku a přepravní bandáže, a tak dále.

Když jsme měli s Bethy věci na jedné kupě, tak se začala sházet služba. Dneska byla ve službě i Claire - ta, co 'tryskala' v jedničce na Fatymě. Krom ní a dvou holek tam byl i Josh a ten menší kluk. Nejdříve se začalo krmit. 

"Lotar. Goldima. Chip. Francis. Wictor. Satyr. Cita. Citar. Hasima. Heidy. Jurda. Harvey. Nagáno. Minerva. Peggy. Grácka. Delta. Greis. Ramona. Fatyma. Twist. Royal. Danie..." říkala Bethy dětem jména koní a podávala jim kýble s jídlem, když v tom se přiřítila menší holčička.

"Tam je hříbátko. Tam je hříbě!!!" výskala šťastně. 

"Cože?" nechápala Bethy. Spíše byla zaražená.

"No jo. U Ramony je hříbátko," odpověděla holčička a v očích měla jiskřičky. S Bethy jsme se na sebe podívaly a hned jsme obě letěly na druhou stranu stáje, kde jsou dva porodní boxy, ve kterých teď je Ramona a Fatyma. Čtyři boxy před nima jsme zpomalily, abychom hříbě nepoplašily. Potichu jsme nakoukly do boxu k Ramoně a opravdu. Za rezavou kobylou bylo schované malé hříbátko stejné barvy jakou má matka.

"Panebože. Bethy!" zašeptala jsem a usmívala jsem se, jak debil. 

"Je ... je .." neměla slov Bethy.

"Kouzelné!" dořekla jsem za ni a pozorovala jsem malé nemotorné hříbě.

"Skočte někdo pro mámu, ať okamžitě přijde do stáje, ale neříkejte ji, proč. Ať je překvapená," řekla Bethy a ten menší klučina odešel. 

"Počkáme na mamku. Jdeme dokrmit," řekla a všichni jsme odešli od boxu. Jakmile byla stáj nakrmená, tak přišla Lindy i s klučinou.

"Co se děje? Prý je to naléhavé. A to doufám, že je. Hledala jsem papíry na závody!" 

"Mami, pojď za mnou," řekla Bethy a za ruku vedla Lindy dozadu k Ramoně.

"Kam mě to táhneš? Víš, že je teď spousta práce! Bethanny!" Ale Bethy ji ignorovala. Zastavily před boxem. Lindy nechápala. Naznačila jsem jí, ať se mrkne do boxu. 

"Pane bože. Rami porodila," zůstala stát na místě překvapená Lindy.

"Jo. Koukej, jak je nádherný! Chtěla jsem, aby si tam šla radši ty," usmála se Bethy a Lindy vešla do boxu. Ramona se nejdříve tvářila nedůvěřivě, ale jakmile se jí podstrčila snídaně, tak si nás nevšímala. Lindy byla u hříběte.

"Porod proběhl dobře. Vše vypadá v pořádku, ale stejně radši zavolám veterináře, aby je oba zkoukl. Pane jo, je to kluk!" radovala se potichu Lindy.

"Co se to tady děje? Proč jsou koně doma?" přišla mezi nás Emily. Vše jsme ji řekly a sama hned musela prcka vidět. 

"Tak jo. Všechny kromě Ramony, Storma, Westa a Mandyho pustit, ano? Em, zavolám veta, tak tu prosím buď až přijede. Poprosím ho ať zkontroluje Rami s hříbětem a rovnou ať mrkne i na Fáťu, ano? A dneska do ohrady nepůjde," řekla a Emily přikývla. Poté s dětmi odešla. 

"Vymýšlejte jméno. Je to kluk. Bylo by fajn, kdyby začínalo na R., ale je v podstatě jedno, na co bude začínat," mrkla na nás Lindy, zavřela Ramonu a šla po svém. 

Koně se pustili do ohrady a služba začala dělat stáje. Já s Bethy jsme v nové stáji čistily koně. Díkybohu, Storm byl čistý. Přejela sem ho, aby se leskl, rozčesala mu hřívu i ocas a vyčistila kopyta.  Pak sem začala zaplétat hřívu. Udělala jsem mu copánky a z toho takové ty 'bobky'. Pak sem ho nechala v boxe a šla jsem se podívat na hříbě. Bylo kouzelné. Srst má rezavou jako Ramona, všechny nohy má světlejší a na hlavě má lysinku. Nemotorně stálo u mámy a chvílemi pilo ze struku. Po chvíli sem šla do sedlárny a začala jsem nakládat Stormovi věci. Bethy i Lindy už měly věci naložené, ale já brzda opět zdržuju. Když jsem vše měla naloženo, tak jsem se šla podívat, jak je na tom Bethy, ale v cestě mě zastavil Josh.

"Ahoj."

"Ahoj. Potřebuješ něco?"

"Ne. Jen sem ti chtěl popřát hodně štěstí," usmál se. Poděkovala jsem a šla jsem za Bethy. Ten kluk je zvláštní, myslela jsem si. Bethy už také měla Mandyho obstaraného. Jemu ta zapletená hříva sluší ještě víc, než Stormovi. Bylo už sedm hodin a za půl hodiny jsme měly vyrážet.

"Holky, připravte koně a jde se nakládat!" houkla na nás Lindy a odešla. S Bethy jsme si v sedlárně vzaly z hromady věcí deky a bandáže a šly jsme zpátky ke koním. Vlezla jsem Stormovi  do boxu a nasadila jsem mu zelenou deku. Na plecích a pod břichem jsem ji zapla. Pak sem mu nasadila přepravní bandáže a bylo to. Vypadal jako profesionální sporťák. Krásný pohled. V boxe jsem si ho ještě vyfotila a šlo se. V přepraváku už stál West - Lindy vysoký hnědák, celým jménem Mistr Westminster. Asi se ptáte, jak naložíme tři koně do přepraváku. Lindy má kromě přepraváku pro dva koně i takový větší přepravník - náklaďák, do kterého se vejde šest koní. Lindy mi řekla ať jdu se Stormem jako první. Pár děcek z tábora nás sledovalo. Vyšla jsem se Stormem pomalu rampu a on šel poslušně za mnou. Přepla jsem ho z vodítka na karabinu ve voze, poplácala ho po krku a vyskočila jsem ven. To samé udělala Bethy s Mandym. Lindy pak přepravák zavřela.Emily s Amy nám popřály ať se nám zadaří a ať  vše odjedeme v pořádku. Pak jsme nasedly a jelo se.