Immitis Vitae

12. kapitola

Ahojky. Další díl je na světě :) Konečně jsem se dokopala k tomu napsat další díl :) Snad se bude líbit. Můžu vám říct, že se pomalu blížíme k hlavní věci tohoto příběhu! Uvidím jestli bude ta událost v dalším díle nebo až v úplně dalším. Podle toho, jak rozepíšu diskotéku a zbytek dne ve stáji, než odjedou :)  Hezký zbytek dne! :)

Zbytek závodů jsme nechaly koně nažrat. Jakmile Lindy s Westem dozávodila, tak se počkalo na vyhlášení, kde Lindy vyhrála první místo, a pak se naložilo a jelo domů. Všichni jsme byli utahaní, ale velmi spokojení. Do stáje jsme dorazili něco kolem páté hodiny. Tábor se zrovna vracel z výletu - v půlce tábora jedou jedno odpoledne do  města a jezdí jenom dopoledne a večer mají jen spešl program. 

Samozřejmě hned, co jsme přijeli, tak pár dětí se seběhlo a sledovaly, jak vykládáme koně. Lindy s řidičem otevřela náklaďák a vysunula rampu. První byl Mandy. Toho si vyvedla Bethy sama. Pak byl Storm, kterého sem vyvedla já a nakonec Lindy vyvedla Westa.

"Uvažte je před stájí," řekla nám Lindy a koně jsme nechali před stájí, kde jsme je vysvlékli z cestovních dek a kamaší.

"Tak co tak co? Jak jste dopadly?" ptala se zvědavě Emily, která zrovna přišla s Amy za námi.

"No, na první závody sezony vcelku dobrý," odpověděla neutrálně Lindy, ale trochu ji koutky úst cukaly.

"Cože?! Jen vcelku dobrý?! Já bych řekla, že výborný!" usmívala se Bethy: "Mamka má první místo. Já sedmá v Ztku, ale první v ZMku. No a Ronnie? V ZMku sice čtvrtá, ale v Ztku první  místo!"

"Vážně? No, super! Tolik výher pro naši stáj? Na jedněch závodech? Super!" objala mě Emily a gratulovala mi. 

"Díky. Už se těším na další," usmívala sem se a skládala Stormovy věci na hromádku.

"No jo, kam a kdy se jede příště, mami?" zeptala se Bethy.

"To ještě nevím. Další závody bych chtěla do Wellsu. Bude tam ZM, Z a ZL, ale to byste jely asi jen vy. Já teď s Westem budu trénovat na jiné závody. West je hotovej. Odveďte ho prosím do ohrady. Já jdu vyklidit jeho věci a pak jdu pracovat," odpověděla Lindy a odešla. Když jsme doodstrojily Storma i Mandyho, tak jsme všechny tři odvedly do ohrady, kde okamžitě se vyváleli a cválali za stádem. S Bethy jsme pak uklidily jejich věci ze závodů, přičemž nás sledovalo pár dětí s obdivným výrazem, a pak jsme šly k Bethy domů. 

"Píše mi Mayce, že dneska večer je ve Wellsu oslava a že pokud nepřijdeme, tak s námi skončí," přeříkala sem Bethy SMSku, když už jsme seděly u ní v pokoji převlečené.

"Ok, půjdeme? Napiš ji, že v devět budeme ve Wellsu před klubem," usmála se Bethy a šla se kouknout z okna. Já sem Mayce odepsala, že tam budeme. 

"Dneska je vlastně to skákání bez sedla."

"Jo já vím," odpověděla jsem a četla jsem si komentáře u fotek na insta a fcb. Lidi jsou opravdu milí - někteří. 

"Půjdeme jim pomoct? Stejně máme předvést začátek, ne?"

"Ok, klidně."

"Fajn. Tak se ještě převléknu, domluvím s mamkou ten večer a můžeme," řekla Bethy a šla za její mamkou. Já zatím na sebe natáhla rajtky a mikinu a šla jsem za nimi dolů. Bethy si natahovala rajtky a přitom se s Lindy domlouvala na večeru. 

"Tak co?" zeptala jsem se, když jsme vyšly ven.

"Jo, dobrý. Pustí nás. Prý to chápe, ale máme být opatrné a do tří máme být doma," usmála se Bethy a já přikývla. Děti opět okouněly kolem stáje, protože před stájí stáli tři koně  - Jurášek, Prima a Satyr - které čistila Amy a Emily. S Bethy jsme došly pro jejich uzdečky a rovnou jsme si vzaly svoje helmy. Vrátily jsme se, ale děti byly fuč. 

"Kam zmizely?" zeptala se Bethy.

"Pro helmy," odpověděla Amy a s poděkováním převzala Juráškovu uzdečku.

"Aha. Platí to, že máme předvést, jak se to dělá?"

"Jasně. Ale Jurdu asi budu držet, na toho není jezdec , ne?"

"Ne, není. Adél odjela hned po závodech domů. Přijde zítra. Jo a Em? Mohla by si nás večer vzít do Wellsu? Prosím," zeptala se Bethy a udělala psí očička.

"Jasně klidně. Co tam? Vždyť v kině jste byly včera."

"Disko i s Mayce. Oslava prvních úspěšných závodů sezony a oslava prvních pořádně platných výher Ronnie," usmívala se Bethy a uzdila Primu. Emily se jen zasmála a podala mi Satyra.

"Ok. Děti už jsou u jízdárny. Vyhodím vás na jízdárně, jo?"

"Vyhodíš? Cs. Em, my na ně vyskočíme!" řekla důležitě Bethy a já se začala smát.

"Co je?" zeptala se nechápavě Bethy.

"Zvláštní. Když na velkého koně vyskočíš bez pomoci teď, tak proč jsem tě ve středu musela na Diannu vyhazovat, hm?" řekla sem ji se smíchem a všichni se rozesmály. Pak jsme s koňmi zamířily na jízdárnu plnou dětí. Zastavily jsme veprostřed. Upevnila jsem si helmu a Emily mě na Satyra vyhodila. Na Heidy nebo na Diannu bych vyskočila, ty jsou menší, ale Satyr je vysoký a utrhnout si ostudu tady opravdu nechci. Bethy se snažila vyskočit na Primu, která je tak středně vysoká, ale marně, takže ji nakonec Emily taky vyhodila.

"Takže, dneska místo ježdění máme pro vás připraveno skákání bez sedla. Půjde jenom ten, co si troufne! Žádné předvádění, jasné?! Kdo nechce skákat, tak bude jenom jezdit. Postupně se všichni prostřídáte. Pro ty, kteří by náhodou neznali jména koní, tak poník Jurášek, ryzák je Sáťa a hnědka je Prima. Skok budete mít nižší, to jen teď holky vám předvedou na vyšším skoku," usmála se Emily a jakmile domluvila, tak jsme s Bethy pobídly koně a krokovaly jsme. Na Juráška si Amy posadila malou holčičku a vodila ji. 

Po chvíli jsme naklusaly a já sem šla jako první na skok. Emily nám postavila menší křížek a za tím kolmák. Teď má asi tak 60 cm, ale jak je jejím zvykem, tak ho zvýší. 

Navedla jsem Satyra na skok. Z klusu skočil křížek, udělal jeden cvalový krok a skočil kolmák a cválal dál. Všichni obdivně tleskaly. Ne že by se mi to nelíbilo! ( :D ). Houpala jsem se na jeho hřbetě a užívala si ten pocit. V dálce za jízdárnou zapadalo slunce. Krásná atmosféra. Satyr má strašně pohodlné chody a ten jeho cval bez sedla ... Úžasné. 

S Bethy jsme skákaly a Emily to pomalu zvyšovala až to najednou byl metr ten kolmák. První šla Bethy s Primou. Krásně to skočily a děti tleskaly. Já se Satyrem jsem kroužila v klusu v rohu, protože už chtěl vyrazit. Skoky má rád. Jakmile Bethy odskočila, tak jsem povolila a on hned cvalem vyrazil na překážky. Křížek snad přešel, jak kdyby to bylo nic a kolmák doslova přeletěl. Aspoń já si připadala, že letím. Jakmile doskočil a cválal dál, tak se opět od dětí ozval pokřik a potlesk. Docválala jsem ke klusající Bethy, která taky nacválala a společně jsme cválaly podél jízdárny. Bylo to krásné! Jen tak společně cválat a držet se za ruce. Chvíle plná šťastnosti.