I Am Nothing

6.

Yoongi

Od incidentu uběhl asi týden. Hoseok mi pomohl najít levný motel. Nebylo tu to jako doma. Měl jsem jen jeden pokoj. Malá postel a kuchyň. Nelíbilo se mi tu, ale co nadělám? Nebyla tady příjemná atmosféra.

Byl pátek. Škola už skončila a já se převaloval na tvrdé posteli. Nevěděl jsem, co mám dělat. Nejsem doma, nemám žádné povinnosti. Můj mobil zablikal.

HS: Ahoj, máš čas, že jo? Za chvilku jsem u tebe

Mobil zůstal leže na posteli, a já se rozhodl, že aspoň trochu uklidím. Hoseok nemá rád nepořádek a asi by hned umřel.

Po pár minutách se ozvalo silné bušení na dveře. „Jo, jsem tam." Sotva moje ruka držela kliku, už byl Hoseok v mém pokoji a kráčel si to k mé posteli, do které si následně sednul. „Máš na dnešek nějaké plány?" Eh. věděl že nemám, ale i tak na mě koukal a čekal ne odpověď. Zatřásl jsem hlavou. V očích měl jiskřičky a do široka se usmíval. ,,Fájn. Takže dneska se jde na pivo a barbecue!" Proč rozhoduje za mě? Já nikam nechci. Jen já a můj malý hnusný pokoj, to je vše, co potřebuji. ,,Ne, ale děkuji. Běž sám. Užij si to." Rukou jsem mu ukázal aby šel. Vzal moji ruku a přitáhl si mě k sobě. „No ták, nedělej. Dneska nemáš stejně nic lepšího na práci. Ke všemu to dlužíš." Nechápavě jsem zíral. „Co komu dlužím?" „No, pozvali nás tam kluci. Měl bys tam jít. Musíš vynahradit to, že tě nechal u sebe přespat. A to 2x. Chce jít jen na barbecue. Prosím aspoň kvůli mně." Měl psí oči, nemohl jsem tomu odolat. „Že ty tam stejně chceš jít jen kvůli Jiminovi?" Hoseok se zase široce usmál a rozcuchal mi vlasy. Je to hrozný. Celý týden jeho mobil dělá "crrrrr". Jsem rád, že si našel nového kamaráda, ale už mně to začíná lézt na nervy. Mluví pořad jen o něm. Je to občas k nevydržení. Ale co bych pro svého milovaného Hoseoka neudělal? „No, když jinak nedáš, půjdu. Ale jen kvůli tobě" Hoseok se zaradoval a začal mě tahat ke skříni. Moc věci tady ještě nemám. Pro věci domu můžu chodit, jen když rodiče nejsou doma. Zatím jsem tam byl asi dvakrát nebo třikrát

Seděli jsme v restauraci. Je to divné. Nechci tu být. Ale pro Hoseoka to nějako zvládnu. Bylo nás tam 8 a celkem jsme se mačkali. Vedle mě seděl usmívající se Hoseok povídal si s Jiminem. Naproti mě seděl Narušitel. Pak další tři kluci, co jsem viděl u něho doma. A nějaký cizí kluk, kterého jsem neznal. Podle jejich reakce odhaduji, že jim moje společnost nedělá dobře. Chápu, já tedy taky nechci být, ale aspoň se nemusí tvářit jako bych jim zabil jejich milované zvířátko. Narušitel se postavil a vřelým pohledem se na mě podíval. Natáhl ruku k prvnímu kluku. Všechny postupně představil. S úsměvem si sedl zpátky na svoje místo. A svoje jméno neřekne? Ne že by my to zajímalo. No, možná jen trochu. „Kdo vy dva jste? Ve škole jsem vás nikdy neviděl." Řekl Hoseok a díval se na dva kluky. Oba se začali smát. Jin dojedl sousto, co měl v puse a objal kluka vedle sebe. „Jo, to bude tím, že jsme na jiné škole než vy." Hoseok se dál ptal, ale mě tyhle věci vážně nezajímají.

Atmosféra se trochu zklidnila a už to není hrozné jako na začátku. Sem tam jsem prohodil slovo s Hoseokem a po zbytek hrál na mobilu hru. Hraju nějakou skákačku a moc mi to nejde. Po pár kolech jsem se na to vykašlal a vrátil mobil do kapsy. „TaeTae, já jsem unavený, už chci domu." Řekl jeden z kluku vedle mě a našpulil pusinku. Taehyung ho pohladil po hlavě a sladce se usmál. „Dobře, Kookie, půjdeme domu, ale když si unavený.." Naklonil se nad mladšího a něco mu pošeptal do ucha. Jungkook okamžitě vystřelil nahoru, v očích jsem mu uviděl chtíč. „Já nejsem unavený." Znělo to tak rozhodně a sladce zároveň. Oba dva se postavili, rozloučili se a odešli. Páni, to bylo divný.

Uběhly asi dvě hodiny a já měl pár piv v sobě. Docela jsem se nudil. Hoseok se věnoval jen Jimovy a já jsem nervózní kvůli Narušiteli. Cítil jsem na sobě jeho pohled. Proč jsem kvůli němu tak nervózní? Proč on mě dělá tolik nervózního? Čím dál víc, jsem chtěl znát jeho jméno. Asi na sobě začínám pociťovat následky alkoholu. Nevím, proč jsem souhlasil. Alkohol mi nedělá dobře. Vždy se ve mě probudí moje "zlé já" moje až lehce perverzní já. Pomalu jsem ztrácel přehled co se vedle mě děje, přehled o mě. Až nakonec jsem usnul na stole.

Tak další díl je na světě. Doudám, že se vám líbil :3 Za každý komentář a vote budu ráda :3