I Am Nothing

18. 2/2

Bylo po devátý a já rychlím krokem došel domu. Doufám, že Joon zas nebude vyšilovat kde jsem byl. Ale byl jsem s Kookem, takže jestli si zkusí něco říct, tak ho zabiju. Doufám, že Tae s Kookem budou v pořádku. Kook mi moc nechtěl říct, ale nevadí. Nebudu ho nutit. Hlavně doufám, že mezi nimi dvěma to bude v pořádku.

Odemkl jsem dveře od bytu. V obývajícím pokoji bylo rozsvíceno. Takže mě Joon čeká, no skvělé. Opatrně jsem vyšel do obyváku. Joon byl opřený o stůl a vypadal, že usnul. Nenápadně jsem se k němu přiblížil. V tu ránu se probudil a otevřel oči. „Už jsi tady.?" Rozespale se usmál. Jestli byl unavený, mohl jsi jít lehnout. Nemusel na mě čekat. „Hm, jo. Jak to dopadlo s Taem?" Zeptal jsem se." Joon sklopil hlavu a vypadal, že se rozbrečí. „Moc sám nevím. Tae říkal, že je v pohodě. Že je v začátcích a doktoři mu dávají velké naděje. Ale asi za týden se bude muset přestěhovat na dobu neurčitou do nemocnice. Mám o něho strach." Jeho hlas se zlomil a já poznal, že brečí.

Přišel jsem k němu blíž a objal ho. On své ruce obtočil kolem mého pasu. Přitáhl si mě blíže a svojí hlavu položil na mé rameno. Rukama mě silně tisk. Jeho těžký dech jsem ucítil na své kůži. Projela mnou zvláštní vibrace. Jednu ruku jsem mu omotal kolem krku a druhou zajel do vlasu. Chvíli tak zůstal, ale pak hlavu sundal z mého ramene. Pořád mě tiskl, ale při tom mi hleděl do očí. Cítil jsem, jak mi růžovějí líce. Rozklepal jsem se a nemohl se mu podívat do očí. Ale cítil jsem, jak na mě kouká. Po chvíli mi to nedalo a já se na něho podíval. Jeho oči byli jiné. Byli plné čehosi, co neznám. Joon se až nebezpečně ke mně přiblížil. Otírali jsme se nosy. Najednou dal svojí hlavu ještě blíž a dal mi letmou pusu. Trošku se odtáhl a čekal na mojí reakci. Já jsem nemohl nic dělat. Na nic jsem se nezmohl. Cítil jsem divný pocit a moje srdce zběsile bouchalo. Znovu se ke mně přiblížil a jazykem mi olízl spodní ret. Ústa jsem malinko pootevřel. Toho ihned využil a svým jazykem vklouzl do mých úst. Nebezpečně je prozkoumával. Ale jí nijak nespolupracoval. Byl jsem mimo. Nevěděl jsem co se děje. Jednou rukou mi začal hladit záda. Druhou mě chytl za zátylek a tak prohloubil náš polibek. Tohle donutilo i mě spolupracovat. Vzdychl mi do rtů. Byl to tak skvělí pocit. Moje ruce obmotali automaticky jeho krk. Naklonil jsem do strany. Přerušil polibek a věnoval se mému krku. Dal mi tam pár polibků a pák mojí kůži vsál. Bylo to skvělé. Zavzdychl jsem. Najednou se ode mě odtrhnul a šel rychlím krokem do koupelny. „Omlouvám se" hlesl „já jsem nechtěl. J-já. Doufám, že mi odpustíš." Řekl a odešel do koupelny, do které se následně zamknul.

Několikrát jsem mrknul očima. Co se právě teď stalo? Rychlím krokem jsem též odešel na pokoje, do kterého jsem se zamknul. Sednul jsem si na postel a přejel si po rtu. Vybavil si mi onen pocit. Dokonalí pocit jeho rtů na mých. Chtěl jsem ho odstrčit, ale moje tělo to nedokázalo. Má mě snad rád? To je blbost. Říkal, že někoho má rád. Ale jestli někoho má opravdu rád, tak proč mě líbal? Jsem z toho zmatený. Třeba měl jenom posttraumatický stres. Jo to je ono. Rozhodl jsem se. Zalehl jsem do postele a snažil se usnout.

Ležel jsem asi 4hodiny v posteli a jen se převaloval. Nemohl jsem usnout. Musel jsem pořád myslet na Joona. Hned jsem si vzpomněl na tu noc, kdy se o mě Joon postaral. Víc jsem si hlavu zabořil do polštáře. Bylo mi tak trapně a moje tváře museli být červené jak rajče. Přestal jsem se na to soustředit a zaposlouchal se do venkovního deště. Občas udeřil nějaký hrom. Mám rád bouřku, nějakým způsobem mě uklidňuje, ale také díky ní potřebuji na záchod. Chvíli jsem se tam převaloval. Nemohl jsem to vydržet, tak jsem vstal, že půjdu na záchod, protože žádná flaška kolem mě nebyla.

Po vykonání své potřeby jsem se chtěl vrátit do pokoje, ale uviděl jsem světlo vycházející z obyváku. Nenápadně jsem se podíval. Televize byla zapnutá, světla taky a Joon byl celý zabalený do deky. Najednou se zablýsklo a on nadskočil. On se bojí bouřek nebo co? „Promiň, vzbudil jsem tě nebo něco?" Řekl neslyšně Joon, který si už nejspíš všiml, že tu stojím. „Ne, nevzbudil. Jenom, ty se bojíš bouřek?" Joon svůj zrak zase upíjel pouze na televizi. „N-nebojím" hlesl a při další ráně opět nadskočil. Trochu jsem se usmál a skočil na gauč. „Já tedy budu čekat do doby, než usneš." Joon se na mě podíval. Byl hodně blízko mě. Jeho oči se třpytily od slz. Okamžitě jsem zrakem sklouzl na jeho pusu. V tom momentě jsem se začal cítit nepříjemně. Že já debil se vůbec o někoho zajímal. Joon se ke mně víc naklonil, ale já se hned postavil a zhasnul jsem světla a vypnul televizi „Už je dost pozdě tak půjdeme spát." Snažil jsem se, aby zněl můj hlas normálně. Přicupital jsem si to k gauči, Joon se posunul, abych si mohl lehnout i já. Přehodil přese mně deku a hlavu zabořil do mých zad. „Dobrou noc Gi." Řekl Joon, už nezněl, že se každou chvíli sesype. „Dobrou."

**

Probudil jsem se. Joonova ruka byla na mém podbříšku. Jeho hlava byla u mého krku, takže jsem cítil jeho teplý dech na mém krku. Naskočila na mně husí kůže. Rychle jsem se zvedl a všiml si mého ranního problému. Trochu jsem zpanikařil. Očima jsem rychle vyhledal koupelnu, vlezl jsem do ní a zavřel za sebou. Jsem tak rád že Joon spí.

Rychle jsem ze sebe sundal rifle a následně i trenky. Uchopil jsem svůj penis do ruky a začal pomalu pumpovat nahoru a dolu. Můj dech začal těžknout. Začal jsem pomalu vzdychat. Najednou se kolem mě obmotaly ruce a olízl můj krk. Zachvěl jsem se. Otočil jsem svojí hlavou. Stál tam Joon. To jsem zapomněl zamknout nebo co? Chtěl ho odstrčit, ale jedna jeho ruka si to směrovala pod moje triko a ta další mi začala hladit můj penis. Chytl mě a udělal asi tři kroky dozadu, načež si sednul na kraj vany a mě donutil si sednout na něho. Jednou rukou mi hladil penis a druhou mi prohledával moje břicho. Na krk mi začal dávat letmé polibky. Jeho ruka pevně uchopila mojí chloubu a on začal přejíždět nahoru a dolu. Byl to skvělí pocit. Moje dechy začaly být dost hlasité. Joon se pro sebe usmál. Druhou rukou nahmatal moje bradavky, které začal škádlit. V téhle chvíli jsme myslel že umřu. Byl to nejlepší pocit, co jsem kdy zažil. Začal jsem cítit svoje vyvrcholení a začal jsem se lehce hýbat na jeho klíně. Rukou začal zrychlovat a já to v sobě už nemohl déle držet. Všechnu mu to přistálo na ruce. Já se schoulil na zem a rozdýchával jsem to. Joon se zvedl, vzal si z poličky kapesníky a vyšel z koupelny ven.

Ehm? Co to všechno mělo znamenat?

Ejo, příběch se blíží pomalu ke konci. Doufám, že vás to stále baví :3 Chtěla bych poděkovat za 600vote a taky za 50vote u 'My Beautiful Dancer' jste opravdu skvělí :3 :3

Jinak, co si myslíte, že bude dál? Nebo jak byste chtěli, aby příběh skončil?