I Am Nothing

14.

Zahrajete si flašku." Zeptal se Hoseok a přišel k nám blíž. „Jste děti na základní škole, že budete hrát tak dětinské hry?" Optal se Joon. Hoseok zvedl láhev alkoholu k Joonvy „Ale no ták. Tady je příšerná nuda. Nic se tu nedá dělat. A co ty?" Zvedl ke mně pohled. „Já jsem pro. Stejně nevím, co bych dělal." Joon na mé též obrátil svůj pohled. „Zapomněl si, co s tebou alkohol dělá?" Vzpomněl jsem si na tu noc. To snad není možné. Proč to musí vytahovat? Našpulil jsem pusu a překřížil ruce. „Ach, možná máš pravdu, není tu co dělat. Dobře zahraju si tu stupidní hru." Řekl nakonec. Hoseok se zaradoval a vyšel ven z chatky. Za pár minut přišel i s dalšími lidmi.

„To se bude hrát tedy" Vyděšeně zamrkal Joon. „Jasně, kde jinde?" Zeptal se Jimin a sedl si na Joonovu postel. Bylo nás tam deset a seděli jsme po pěti na postelích. Nemám rád, když mi cizí lidí sedí na posteli, ale tak co s tím já nadělám? Ty lidi jsem neznal. Nechodím s nimi do třídy, takže musejí být z vedlejší. Všichni se představili a já se snažil zapamatovat jejich jména. Bylo nás šest kluků a čtyři holky. Každý kluk ještě přinesl jednu láhev alkoholu. Jaebum, kluk který seděl vedle mě, otevřel svojí láhev alkoholu, napil se a předal mi jí. Já se též napil a před dál. Takhle se pokračovalo pár koleček, a pak se láhev dala doprostřed. Mezitím Hoseok otevřel svojí flašku, která též putovala.

Jinyoung roztočil flašku. Začala se točit a po chvíli ukázala na dívku Hyejin. ,,Hyejin! Ukaž mi svojí podprsenku." Hyejin vytáhla svoje triko, a všem se naskytl pohled na její břiško. Jinyoung měl v očích hvězdičky. Hyujin si stáhla tričko zpět a tentokrát točila ona.

Chvíli se hrálo. Většinou se plnili úkoly, jako vytáhni si triko, ukaž svaly a tak. Prostě nic zajímavého. Flaškou měla zase točit Hyejin. Zatočila a tentokrát flaška ukázala poprvé na Joona. „Hm. Na co se mám zeptat? Jo! Máš někoho rád Joone?" Usmála se na něho. Joon si odfoukl. „Jo." Řekl a vzal si flašku, která ukázala na Byulyi. Joon se zamyslel a pak položil otázku. „Měla si někdy něco s holkou?" Všichni jsme vyvalili oči. Eh? Joone to opravdu? Co je to za otázku? Byulyi se začala červenat, poškrábala se na hlavně, nevinně se usmála a přikývla. „S kým, kým." Ptal se Jaebum. „Zeptej se, až budeš na radě." Řekla celkem hnusně Wheein. Byulyi si rychle vzala flašku a roztočila.

Znovu skončila o Joona. „Ví osoba, kterou miluješ o tom, že ji miluješ?" Joon se poškrábal na zátylku. „Řekl bych, že ne, ta osoba je dost nevšímavá." Sklopil svůj pohled dolu. „Hm, jednostranná láska? Tak to je smutné." Hihňala se Youngsun.

Dál se točilo a zase nebylo nic moc zajímavé. Už mě to přestávalo bavit. Když v tom na mě ukázala flaška. Měl jsem na tohle štěstí, mockrát na mě neukázala. „Ach, konečně Yoongi. Hm. Udělej gwioming." Nařídila mi Byulyi. Udělal jsem to. Nechápu, co všichni na tom mají, sice mi to není moc příjemné, ale nevadí mi to. Všechny holky na mě hleděly a usmívaly se. Roztočil jsem. Flaška ukázala Youngsun. Nikdy jsem nebyla dobrý na vymýšlení otázek a úkolu. „Vyznej někomu lásku." Dost debilní úkol, ale první co mě napadl. Podívala se na Hyejin. „Heyjin. Moc tě miluji. Doufám, že se vezmeme a budeme mít hodně dětí." Všichni vyprskli smíchy.

Zatočila. „Takže Hoseoku, děj někomu pusu." Hoseok se podíval kolem sebe. Pak si přitáhl Jimina a dal mu pusu na čelo. Jimin trochu zrudnul „Hej, no tak, to nebyla pořádná pusu. Mračila se Youngsun. Hoseok pokrčil rameny a natáhl se pro flašku.

„Wheein! Dej pusu na pusu Hyejin." Wheein se podívala na Hyejin, naklonila se a rychle jí dala pusu. „No tak, mi chceme více." Řekl smutně Jaebum.

Na řadě byl zase Joon. „Hm, ta osoba, kterou miluješ, nachází se tady?" Zeptala se šibalky. Proč všichni rozebírají jeho lásku? Tahle otázka ho evidentně hodně rozhodila. Po všech se koukal, až nakonec přikývl. Vážně jeho láska tedy? Kdo to asi je? Budu to muset pak z něho nějako dostat.

„Youngsun, zazpívej něco." Postavila se a zazpívala krátkou písničku. Její hlas byl úžasný. Nikdy jsem neslyšel tak dokonalí hlas. Po velkém potlesku si zpátky sedla a točila.

„Hm, Namjonnie, polib Wheein." Počkat co, polib koho? Tenhle úkol mě zaskočil a zároveň probudil, protože jsem skoro usnul. Joon vstal a popošel k ní. Nevím proč, ale cítil jsem se divně. Srdce mi začalo být rychleji. Proč se cítím tak divně? Co je to za pocit? Joon se k ní nahnul a políbil jí. Moje srce zběsile bouchalo, tak hlasitě že to museli slyšet i chatky vedla. Myslím, že umřu. Odvrátil jsem od nich zrak. Cítil jsem se naštvaně, frustrovaně...Proč se cítím tak divně. Zavrtěl jsem hlavou a dál se soustředil na hru.

Chvilku se ještě hrálo, ale já usínal. Po chvíli začali lidi odcházet. Až jsme tam nakonec zbyli jen 4. Všichni se přesunuli na Joonovu postel a já se mohl rozvalit a spát. Byl jsem tak moc unavený, že jsem usnul hned.

**

Ucítil jsem něčí rty na své tváři. Pootevřel jsem oči a spatřil jsem Joona. „Promiň, by to jen úkol." Řekl a odcházel. To ještě pořád hrají? A proč do toho zatahují spícího člověka? Bohužel jsem neměl energii vstát a seřval je. Proto jsem se jen otočil na druhou stranu a spokojeně spal dál.

**

Ráno probíhalo jako včera. Nasnídali jsme se a pak udělali ranní hygienu. Jedna věc ale byla jiná. Nikdy jsem neviděl Hoseoka a Jimina. Ty dva se zase někdy flákají. Ráno jsme se zase shromáždili, kde nám řekli instrukce na dnešní den. Dneska je sportovní den, a musíme si vybrat jednu z aktivit: túra, fotbal, frisbee a volleyball. Začal jsem přemýšlet, co si vyberu, kde se budu moc nejvíc flákat. Z mého přemýšlení mě vytrhl učitelův hlas. „Ještě jedna věc. Prosím, dodržujte pravidla. Dnes jsme museli vyhodit dva studenty z 3A a 2A." Všichni pokývali hlavou. Studenti 3A a 2A? Neříkejte mi, že vyhodili Hoseoka a Jimina. Ty si ze mě dělají ty dva srandu? Co provedli tak hrozného, že museli jet domu? Doufám, že mi to pak Hoseok řádně vysvětlí.

Rozběhl jsem se k papíru, kde byly rozpisy sportovní aktivit. Hned jsem se zapsal na frisbee. Joon se zapsal na tůru. Super, aspoň dneska ho neuvidím. Když byly všichni zapsaný, každý se rozešel ke svému stanovišti. Na frisbee bylo hodně lidí, nejvíc lidí. Bylo nás tam tak hodně, že jsme nemohli všichni hrát a museli se střídat. Dobře Yoongi, zvolil sis úžasně. Sedl jsem si na lavičku a vyčkával, až na mě přijde řada. V tom si ke mě přisedla Byulyi. „Ahoj. Aspoň jedna známá tvář. Nebudu se to nudit. Všichni šli na tůru a já jsem tady sama." Podíval jsem se na ní. Proč se se mnou začala bavit? Usmála se na mě. „Usměj se. Vypadáš, že si pořád naštvaný. Ale když spíš, si celkem roztomilí." Bouchla do mě loktem. „No, příště netahejte do úkolu lidi, který spí." Řekl jsem naštvaně. Nemám rád, když mě lidi budí. „Ehm? Co? S Wheein jsme odcházely jako poslední. A žádný takový úkol napadl. Vlastě potom co si usnul, jsme si jenom povídali." Řekla a šla střídat lidi.

Žádný takový úkol nebyl? Že by to byl jen sen? Ale byl tak skutečný. Blbost. Určitě to byl sen. Proč by mi dával pusu, když to neměl jako úkol. Že by zase nějaká divná nálada po alkoholu? Ehm, mám opravdu divné sny. Zatřásl jsem hlavou a sledoval Byulyi jak hraje hru.

Když všichni skončili se sportovníma aktivitami, zavolal mě a Joona učitel. „Takže pánové, můžete mi něco vysvětlit?" Zeptal se a ukázal láhev alkoholu.

Ejo, po delší době díl. Btw. zjistila jsem že neumím popisovat hru, ale tak to snad nikomu nevadí xD xD 

V tomto díle se mělo něco stát, ale pak jsem to vymazala, protože mě napadlo něco lepšího :3 (Yoongi, Joon..- no to je jedno XD)

Jinak doufám, že se vám díl líbil :3 Za každý vote a názor bude jen ráda XD