,,Viděl jsem svojí maminku a taťku," řekl Harry a v jeho obličeji byla vidět radost. Já i Brumbál jsme se na něj nechápavě podívali. ,,Tam na hřbitově...byl tam jeden moment, kdy se má i Voldemortova hůlka spojily. Viděl jsem maminku a taťku, pak i Cedrica a toho zahradníka," ,,Priori incantatem," vydechl Brumbál. ,,Harry, moc dobře víš, že nikomu nejde navrátit život. Nezabývej se tím tak," podíval se na Harryho přes půlměsícové brýle a Harry trpce přikývl. ,,Stáli vedle mě. Mluvili na mě. Nebylo to, jako když na mě působili mozkomorové. Ani když jsem je viděl v zrcadle z Erisedu. Bylo to jiné. Víc reálnější," vzdychl Harry. ,,Nic nedokáže mrtvým navrátit život, Harry," zopakoval Brumbál. Bylo mi Harryho líto. ,,Počkat! Nemohli bychom ještě zachránit Cedrica a zabránit Vy-víte-komu v tom, aby znovu povstal?" napadlo mě. ,,Jak to chcete udělat, slečno?" ,,Mám ještě obraceč času z loňského roku-" ,,Je pozdě, slečno Grangerová. Příliš pozdě."
•••
,,Dnes se musíme smířit se strašlivou ztrátou," začal Brumbál. Všichni, i Kruval a Krásnohůlky, jsme se sešli ve Velké síni. Draco mě pevně držel za ruku, z druhé strany seděl Harry a díval se do země. Draco v ten večer pomohl Harrymu před Skrkem, než tam dorazili profesoři a pak se vrátil na tribuny. Nechtěl prý budit velkou pozornost, trochu jsem ho nepochopila. ,,Ministerstvo kouzel bylo proti tomu, abych vám to říkal, ale vy máte právo dozvědet se pravdu. Cedrica Diggoryho zabil Lord Voldemort," síní to zašumělo. ,,Čekají nás těžké časy. Nezáleží na tom, odkud jsme, jakým jazykem mluvíme. Naše srdce bijí stejně a to je důležité. Vzpomínejme v dobrém na Cedrica Diggoryho, chytrého, milého, čestného a věrného chlapce."
Síní se rozlehly vzlyky a tichá slova útěchy. I mě teď po tvářích stékaly slzy a Draco mě jemně hladil po ruce. Včera nám Harry vyprávěl o tom, co se stalo. Lord Voldemort se vrátil.
•••
,,Budete mi psát, jasné? Oba dva," s Harrym a Dracem jsme vycházeli chodbou ven, a sledovali Kruvalskou loď a Krásnohůlský kočár. ,,Jasně, dvakrát v týdnu," zakřenil se Harry. ,,Myslím to vážně," drkla jsem do něj loktem. Harry pokrčil rameny, ale usmíval se. ,,Já ti budu psát, když to půjde," ujistil mě Draco. Už zítra jsme se měli vracet domů. Usmála jsem se na něj. ,,Jak je to teď mezi váma, vy hrdličky?" šklebil se Harry. Začervenala jsem se, když jsem si vzpomněla na Dracovo pusu. Draco se ale usmíval.
,,Kdo ví," řekl tajemně.
Tak toto je prakticky konec (ach, takové krátké..), ale před námi je ještě ta bonusová kapitolka a jako nakonec šílené poděkování xD psychicky se na to připravujte, je to děsné, neumím psát poděkování:DD
Díl je ještě dnes, a možná zveřejním i tu bonusovou kapitolu+poděkování, protože si zřejmě dám pauzu...
Thx, ILY❤
ČTEŠ
,,Scared?" ,,You wish." ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ¹
FanfictionPříběh se odehrává ve čtvrtém ročníku v Bradavicích. Co se stane mezi nejchytřejší dívkou z ročníku a zmijozelským princem? Pojďme společně s Hermionou rozluštit, co má znamenat Ronovo chování, kdo se tak zoufale moc snaží zabít Harryho Pottera, k...
