•35.Co takhle vánoční pusa?

5K 435 46
                                    

Zvedla jsem své ubrečené oči a spatřila rozmazaně Severuse, který tam překvapeně stál. Rychle jsem se zvedla a vyběhla schody. Nereagovala jsem na jeho volání a ani na to, že běžím bosa. Potřebovala jsem se dostat do svého pokoje. Měla jsem toho pro dnešek dost.

•••

Ráno jsem se vzbudila vcelku brzy. Levandule i Parvati ještě spaly a já si najednou uvědomila, že jsou Vánoce. Bylo půl sedmé. Na sobě jsem měla ještě šaty ze včerejška, které mě nepříjemně tlačily. Převlékla jsem se do něčeho pohodlnějšího a rozpustila si vlasy. Nevšimla jsem si jedné sedmikrásky, kterou jsem si ve vlasech nechala. Potichu jsem sešla dolů. Nikdo ve společence nebyl a tak jsem šla rovnou do Velké síně na snídani. Posadila jsem se. Stůl jsem měla sama pro sebe. U havraspárského sedělo asi šest studentů, u mrzimorského dva a u zmijozelského žádný. Proto mě překvapilo, že hned jak jsem se zakousla do červeného jablka, jsem uslyšela Dracův hlas. ,,Mio?" posadil se s úsměvem ke mně. ,,Co tu děláš takhle brzy?" oplatila jsem mu úsměv.

,,To se můžu ptát i já. Víš, celou noc se mi zdálo o tobě a mě, jak spolu tančíme. Byla jsi tak nádherná," zasnil se, ,,že to nebyl sen?" ,,Bylo to skutečné, Draco," zasmála jsem se. ,,To jsem rád. Co dělají nohy?" optal se. Ale ne! Ty boty, které jsem si včera nechala pod schody.... ,,Ani nevíš, jak bolí," zašklebila jsem se. ,,To jablko je kyselý, že se tak šklebíš?" rozesmál se. ,,Co říkali zmijozelští na to, že jsi se mnou tančil?" zeptala jsem se zvědavě. Pokrčil rameny. ,,Nevím. Ignoroval jsem je. Měl jsem plnou hlavu tebe," jeho zrak spočinul na mých vlasech. ,,Nečesala ses důkladně. Jedna kytička ti tam ještě zůstala. Ale nech si jí tam, sluší ti," dodal rychle, když jsem si jí chtěla vytáhnout. ,,Musím ti dát dárek!" vyhrkla jsem a táhla ho pryč ze síně.

•••

,,Krásné Vánoce," objala jsem ho a podala mu balíček. ,,Je to taková maličkost, vůbec jsem nevěděla, co ti dát," říkala jsem, když dárek nadšeně rozbaloval. Z balíčku vylétla malá Zlatonka, kterou Draco rychle chytil. Usmíval se. ,,Děkuju. Taky pro tebe něco mám," podal mi o trochu větší dárek, než jsem dala já jemu. Byla to knížka, která v sobě musela mít zapsaná snad všechna kouzla. Ohromeně jsem zírala jak na knihu, tak na Draca. ,,Líbí?" zeptal se nejistě. ,,Je úžasná! Děkuju!" objala jsem ho znova. ,,Mmm, co takhle vánoční pusa?" usmál se šibalsky. ,,Ale jen na tvář," varovala jsem ho. Přikývl a svou tvář nastavil ke mně. Zlehka jsem mu na ní vtiskla pusu. Draco lehce zrůžověl a já se musela zasmát.

•••

Zaťukala jsem na Severusovy dveře a čekala, jestli mi otevře. Otevřel a překvapeně i nejistě se na mě podíval. ,,Krásné Vánoce," zašeptala jsem. Povzdechl si. ,,Jo, i tobě," z nějakého důvodu mi přišel smutný. ,,Děje se něco?" zeptala jsem se ho. ,,Ne. Spíš bych se měl ptát já," upřel na mě svoje černé oči. Jasně jsem v nich viděla jedno slovo. Včerejšek.

,,Nic to nebylo. Jen zase...Ron," povzdechla jsem si. ,,Neměla by ses jím už tolik zabývat. Řekl bych, že je tu jiný, který chce tvoje srdce dobít."

Tak to byl Sev... xDD
Je skoro půl jedné...vydávám díl...mám hlad...nechce mi někdo poslat jídlo? xD
Thx, ILY❤

,,Scared?" ,,You wish." ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ¹Kde žijí příběhy. Začni objevovat