,,Scared?" ,,You wish." ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ¹

•8.,,Přišel jsi do knihovny?"

,,Když já si myslím, že se mění," pokrčila jsem rameny. ,,No, vlastně se ho můžeš zeptat rovnou. Támhle totiž stojí a s někým si povídá...tak já si jdu půjčit tuhle skvělou knížku," zašklebila se na mě. Tak tohle udělala schválně!

Popadla jsem tu nejbližší knihu, kterou jsem měla po ruce, a schovala se za ni. Cože? To je kniha o famfrpálu?

,,Odkdy se Hermiona Grangerová zajímá o famfrpál?" uslyšela jsem jeho překvapený a zároveň pobavený hlas nebezpečně blízko. Vykoukla jsem zpoza knihy. ,,Od té doby, co se Harry Potter stal nebelvírským chytačem," zalhala jsem. Famfrpál mě nikdy extra nebral. ,,A tomu mám jako věřit, Hermiono?" zašeptal a opřel se lokty o stůl. ,,Jakto, že mi říkáš Hermiono?" zeptala jsem se. ,,Máš radši oslovení mudlovská šmejdka?" zasmál se. ,,Ehm, řekla bych že ne. Co dělá zmijozelský princ v knihovně?" nadzvedla jsem obočí. Knihovna je můj druhý domov. Jsem tady prakticky každý den a Draca jsem tu snad nikdy neviděla. ,,Hledal jsem tě."

Oh, jak sladké. ,,Tomu tak budu věřit," odfrkla jsem si. ,,Tak zítra, Mio," usmál se. Ne, vlastně se neusmál. Vymyslela jsem si to. Zamrkala jsem a dívala se, jak Draco spokojeně odcházel pryč. Chtěl mi jen pobláznit mysl? ,,Hermiono!" vyjekla Parvati, která stála najednou vedle stolu, u kterého jsem seděla, s Levandulí Brownovou po boku. Jak já Levanduli nesnáším.

,,Parvati? Levandule? Stalo se něco?" zeptala jsem se nevině. ,,Ty jsi mluvila s Malfoyem! A on se na tebe usmál! Fakt! Viděla jsem to!" Parvati z toho byla tak unešená, že se třásla po celém těle. ,,Ach, Parvati! To se ti určitě jen zdálo!"

•••

Vycházela jsem z knihovny a v ruce nesla tlustou knihu Obrana proti černé magii pro pokročilé, když se vedle mě záhadným způsobem octl Harry. ,,Ahoj, Mio," zdůraznil zkráceninu mého jména. ,,Už jsi mluvil s Malfoyem, jak tak koukám," odsekla jsem chladně. Ron je na mě naštvaný, Ginny si myslí, že jsem blázen, a Harry se jako blázen chová. A o Malfoyovi nemluvím, ten se chová divně už od začátku roku. ,,Jo, mluvil. Byl jsem s ním v jeho koleji, ve společenské místosti," přikývl a snažil se se mnou udržet krok. ,,Ach takhle. Už jste natolik dobří kamarádi, že tě pozval do jeho koleje, Snape bude opravdu nadšený," protočila jsem očima a zahlédla Viktora Kruma, jak něco škrábe brkem na pergamen.

Harry asi nevěděl, co mi na to odpovědět, protože celou dobu mlčel. Až když jsme přišli k Buclaté dámě, řekl heslo. ,,Takže dobrou noc, Harry," rozloučila jsem se s ním a rychle vybíhala schody. ,,Vždyť není ani osm!" zakřičel ještě za mnou, ale já už byla kousíček od dívčích ložnic. Otevřela jsem dveře od pokoje a sedla si na postel. Začala jsem číst tu knížku, ale k mému překvapení se tam nenacházelo nic, co bych nevěděla.

Zklamaně jsem po půl hodině knihu zaklapla a přistoupila k oknu. Po okenní tabulce stékaly kapky deště, jako po tvářích stékaly mé slzy. Proč vlastně brečím? Vždyť mé srdce měl od prvního ročníku Ron a že by se teď situace měnila? Ani nevím, co vlastně k Dracovi cítím! Vážně se tak rychle může nenávist změnit v lásku?

Díl čekejte v úterý:) snad ho nějak stihnu:D
°Neplecha ukončena°
Thx, ILY❤