•44.On nemůže být Moody

4.6K 407 33
                                    

,,Freeze?" zavolala jsem na mládě. Spatřila jsem ho u okna, kde se díval na školní pozemky. Přešla jsem k němu-vždycky ke mně nadšeně přiběhl. Podívala jsem se ven a spatřila Křivonožku společně s černým psem. ,,Tuhle dvojku sleduješ?" podívala jsem se na Freezeho. Zvedl ke mně své zvláštní a jedinečné modré oči. Fascinovalo mě, že mi rozuměl. Kdybych teď byla v mudlovském světě, bílou lišku bych zřejmě nepotkala.

Freeze si ke mně pomalu sedl a položil svou tlapku na hřbet mé ruky. Byla tak jemňounká.. ,,Jsi úžasný, Freeze," podrbala jsem ho na hlavičce. ,,Je zvláštní, že se nacházíš pořád tady," zamyšleně jsem ho pozorovala. ,,Mio? Co tady děláš?" Freeze se vyděšeně podíval na místo, odkud hlas vycházel a bojácně se přikrčil. Podle hlasu jsem poznala Harryho, pomalu už kráčel k nám. ,,Ahoj Harry," pozdravila jsem brýlatého chlapce. ,,Co tady děláš?" podivil se. Pokrčila jsem rameny. ,,Jsem tu s Freezem," ukázala jsem na mládě a Harry na něm utkvěl pohledem. ,,Je roztomilý. Bílá liška?" přikývla jsem a Harry si sedl vedle mě. ,,Všechno v pořádku?" zeptal se. Pomalu jsem přikývla. ,,Asi jo. Dneska mám trest u Moodyho," protočila jsem očima. Možná, že se mi podaří zjistit, co je ten chlap zač.

,,Tak to si užiješ. Tehdy se mnou mluvil o prvním úkolu. Celkem mi to pomohlo, ale stejně z něj mám nepříjemnej pocit," zamumlal Harry. ,,Harry, musíš být strašně opatrný. Bude to něco těžkého. Musíš to zvládnout, jasné?" zadívala jsem se na něj. ,,Vlastně jsem ti nepoděkoval, že jsi pro mě sehnala žaberník," ,,A já ti nepoděkovala za to, že jsi mě zachránil z jezera," ,,To byla maličkost. Ty kvůli mě máš ještě dva týdny školní trest." Freeze se dožadoval mojí pozornosti. ,,Je vážně roztomilý stvoření," usmál se Harry. ,,To je."

,,Když jsem byl u Brumbála, podíval jsem se do myslánky. Barty Skrk mladší byl také smrtijed. Jeho otec, Skrk, to je ten, co zemřel. Jeho syn je prý už ale také mrtví. Zemřel v Azkabanu," řekl mi Harry. Barty Skrk mladší? Vždyť to je ten, kterého jsem viděla na plánku! ,,V té vzpomínce byl s Brumbálem i Moody," pokračoval. Pomalu jsem přikývla.

,,Zkoušela sis patrona?" zeptal se mě, jako by chtěl změnit téma a já si uvědomila, že jsem čarování patrona zanedbávala. ,,Vlastně ne," přiznala jsem a to už se umývárnou proháněl stříbrný jelen. Vytáhla jsem z hábitu svou hůlku. ,,Expecto patronum!" z hůlky vytrysklo stříbrné světlo a neurčitě se tvarovalo. ,,Co se to děje?" zeptal se zmateně Harry. Můj patron byl neurčitý...

•••

Bylo osm hodin a já mířila do kabinetu profesora Moodyho. Studenti odcházeli nebo byli ve svých kolejích. Nejistě jsem zaklepala. Slyšela jsem, jak se odsunula židle a Moody se belhá ke dveřím. Když je otevřel, vypadal nevrle, ale pak kývl hlavou, že mám jít dovnitř. Následovala jsem ho a zavřela jsem za ním dveře. ,,Co mám udělat, pane profesore?" zeptala jsem se ho. ,,Nic, jen se vás chci zeptat na Pottera," zavrčel Moody. ,,Ano?" řekla jsem překvapeně. ,,Vy jste tedy pro něj ukradla žaberník, je to tak?" ,,Ano, jinak bych tu zřejmě neseděla-" ,,To od vás bylo chytré. Zřejmě by už nebyl v turnaji, kdyby jste nezasáhla s žaberníkem," zamračila jsem se.

,,Jak to zvládá?" ptá se dál. Pokrčila jsem rameny. ,,Nevím. Asi dobře, jen je trochu nervózní. Kdo by nebyl, že?" přikývne. ,,Víte, pane profesore.." začala jsem pomalu. ,,Znal jste Bartyho Skrka? Myslím mladšího?" vypadalo to, že jsem ho zaskočila svou otázkou. ,,Ne, neznal," odpověděl mi váhavě.

Věděla jsem, že je na něm něco divného. On není Moody. Nemůže to být Moody, protože skutečný Moody by Skrka znal, když mi vyprávěl Harry o Brumbálově vzpomínce.

Tak zítra zase škola:(
Užijte si Velikonoce:D:)
Já právě koukám na originál HP a Relikvie smrti❤
Thx, ILY❤

,,Scared?" ,,You wish." ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ¹Kde žijí příběhy. Začni objevovat