Annabeth Raddle II. - druhý rok v Bradavicích

20. Náležitá Kouzelnická Úroveň

Třetí osoba:

Týdny ubíhaly rychle a byly tu zkoušky NKÚ a OVCE. Studenti se pečlivě připravovali a neponechali nic náhodě. Stejně na tom byla i zmijozelská studentka.

Dívka nervozně postávala před Velkou síní a v ruce třímala hůlku. Před ní už nikdo nestál, tudíž byla na řadě. Za ní postávalo několik málo studentů, kteří ještě praktickou zkoušku z obrany proti černé magii nedělali.

Annabeth písemnou zkoušku zvládla podle jejího mínění dobře. Všechno věděla, teď jen, aby bylo vše správně. I z ostatních předmětů měla dobrý pocit. Lektvar se jí povedl, ostatně jako vždy a písemný test nebyl nijak těžký. Na to, jak je Snape stresoval, to bylo lehčí, než čekala.

Přeměňování a kouzelné formule jí také nedělali problém. Ten nastal na astronimii, když Umbridgeová s několika bystrozory zaútočila na Hagrida a následně na profesorku McGonagallovou, kterou tolik omračovacích kouzel mohlo klidně i zabít. Nová ředitelka si z toho však nic nedělala.

Dějiny byly jediné, kdy si Annabeth nebyla u něčeho jistá. Tyhle hodiny by byly i celkem zajímavé, kdyby je nevyučoval profesork Binns, který je mimochodem i duch a jeho monotoní hlas uspává každého, kromě Hermiony a pár dalších.

Tenhle předmět pro ni nebyl nijak důležitý. Hlavně se soustředila na obranu.

Před chvílí ze síně vyšel i Harry. Tvářil se nadmíru spokojeně a překvapeně. Rychle Ann vysvětlil, že po něm chtěli Patronovo zaklínadlo, jen tak, pro zajímavost.

Dveře síně se otevřely a ven vykoukla hlava postarší paní, kterou viděla i u ostatních zkoušek. Nejspíš měla za úkol volat další studenty.

,,Annabeth Raddleová," řekla a podívala se na dívku stojící před ní.

,,To jsem já," přikývla Ann a vešla do síně. Ta byla speciálně upravená. Lavice i stoly zmizely a nahradily je malé stolíky, v každém rohu jeden. U každého stolíku seděl jeden pracovník ministerstva, který měl provádět zkoušku. Stará paní jí ukázala směrem k paní na druhé straně síně. Přikývla a vydala se tam.

,,Dobrý den," pozdravila dívka slušně a stoupla si před stolík. Paní vzhlédla od papírů a podívala se na Annabeth.

,,Dobrý den. Vy musíte být slečna Raddleová, že?" Dívka přikývla. ,,Dobře. Tak začneme. Nyní vám zadám několik kouzel, které mi předvedete. První z nich je Wingardium leviosa. Pokuste se, aby ten polštář vzletl," řekla a ukázala na polštár ležící nedaleko od nich. Annabeth pozvedla hůlku a pronesla zaklínadlo. Polštář se okamžitě zvedl do vzduchu a stoupal stále víš. Pak levitoval na místě.

,,Skvělé. Další Accio. Zapomněla jste si na koleji, dejme tomu, knihu do přeměňování. Přivolejte si ji," přikázala.

,,Smím dotaz?" zeptala se Annabeth. Žena ji pobídla k otázce. ,,Jak se sem ta kniha dostane, když jsou dveře zavřené?" Žena vypadala příjemně překvapeně. Ždáný ze studentů se jí na to ještě nezeptal.

,,Velice chytrý postřeh. Dostane se sem tama, kama létají sovy," odpověděla a pousmála se. Annabeth přikývla a kouzlem přivolala svoji knihu. Chvíli se nic nedělo, po té se však ozvalo svištění a dívce se v ruce objevila ona učebnice. Žena si něco zapsala a podívala se zpět na zmijozelku.

,,Další je Protego. Pošlu na vás kouzlo a vy ho musíte vykrýt, ano?" 

,,Dobře," pokrčila rameny dívka a postavila se do obraného postoje. Žena si stoupla a přešla kus od ní a vytáhla si hůlku.