Justin
Nevím co se to se mnou děje. Proč žárlím na Ryana že jde s Alison na rande? Mělo by mi to být jedno, ale stejně není. Asi už blázním. Jo určirě blázním. Vždyť Ryan by ji nikdy neublížil a přitom chci aby tam byla se mou. Proč se to jen muselo stát? Proč musí být tak nádherná? Proč po ní tolik toužím? Nikdy jsem to nikom tak netoužil jako po ní. Měl jsem ji zastavit. Říct jí ať na to rande nechodí ať jde se mnou. Nejspíš by mi stejně řekla ne a šla s Ryan. Bere mě jen jako kamaráda. Nikdy by mě nebrala jinak. A já ji budu respektovat. Nevím co k ní cítím, ale jsem si jistej že to jen kamarádství nebude.
Zazvonil jsem u ní doma. Otevřela mi její mamka. "Dobrý večer je Alison doma?" Zeptal jsem se. "Každou chvíli by měla přijít. Chceš počkat?" Přikývl jsem a vydal se do jejího pokoje a sedl si na postel. Vždy jsem čekal v jejím pokoji a ona zase v mém.
Trhl jsem sebou když někdo zakřičel. Posadil jsem se a až teď mi došlo že jsem v Aliiném pokoji. "Čekám tady na tebe." Řekl jsem dřív než se stačila zeptat. "To jsi nemohl počkat do zítra a nezpůsobovat mi imfarkty?" Zasmála se. "Musím s tebou mluvit." Vstal jsem a přešel až k ní.
"Prosím nechoď už nikam s Ryanem." Vyslovil jsem a ona se lehce zamračila. "Proč bych nemohla?" Zeptala se nevěřícně. "Nechci aby jsi s ním někam chodila." Ona jen zavrtěla hlavou. "Ty o tom nerozhoduješ." Vyšťekla na mě. "Prosím nechoď s ním nikam."
"Řekni mi jeden důvod proč bych nemohla?" Tak jo teď nebo nikdy.
V rychlosti jsem přitiskl své rty na její. Byli tak sladké. Byla to jen chvilka než mě odstrčila, ale ta chuť se mi vryla do paměti. "Justine tohle nemůžeš. Jsme přátelé." Držela si mě dál od těla."J-jo já vím, promiň." Sklopil jsem pohled k zemi. "Už to prosím nikdy nedělej." Přikývl jsem a odebral se na odchod. Nevím proč jsem doufsl, že tímhle jí přesvědčím aby s Ryanem už nikam nešla. Měl jsem čekal, že se odtáhne. Docela jsem se bál, že mi dá facku, ale naštěstí ne. "Ahoj zítra." Ona jen přikývla a zabouchla za mnou dveře. Opřel jsem se čelem o její zavřené dveře a setřel si jednu neposednou slzu, která mi vytekla z oka. Byl to debilní nápad vůbec sem chodit. Proč jsem jen takovej debil a musím všechno posrat? Pokud se se mnou už nebude chtít bavit tak to pochopím.
Zajímalo by mě jaký měla při tom polibku pocity ona. Ale asi nebyli stejné jako moje, když se odtáhla. Jsem takovej vůl. Proč se prostě nemůžu chovat jako normální kluk a pozvat ji na rande. Já to musím dělat takhle. Dejte mi prosím někdo pěstí. Odlepil jsem se od dveří a vydal se ke schodům, ale někdo do mě narazil. Koukl jsem dolu a uviděl malého chlapečka. To bude nejspíš její bratr. "Ahoj prcku jak pak se jmenuješ?" Zeptal jsem se ho. "Jsem Evan." Řekl a rychle odběhl. Musel jsem se tomu zasmát. Je tak podobnej Alison když byla malá. Rozloučil jsem se s jejími rodiči a vydal se k sobě do auta. Nasedl jsem a vyjel k Ryanovi.
"Děje se něco Justine?" Zeptal se hned Ryan. "Jaký bylo rande s Alison?" Zeptal jsem se a snažil se aby na mě nebyla znát žárlivost. "Bylo to fajn. Chápu proč jsi s ní kamarádil. Je vtipná, milá, krásná a nechová se jako ty namyšlené Barbie od nás." Zatínal jsem pěsti abych ho neuhodil. Co to se mnou je do prdele?! "Hele pokud ti to vadí, tak já s ní na další rande nepůjdu." Jo přesně tak vadí mi to tak ji nikam nezvi kurva. "Ne v pohodě." Zalhal jsem. "Justine vidím jak zatínáš pěsti až ti blednou klouby tak tady na mě nehraj jak je ti to jedno. Máš ji rád že?" Stiskl jsem k sobě víčka a uvolnil ruce z pěstí. "Jo mám ji rád, ale netuším co to je. Netuším proč mi vadí, že šla s tebou na rande. A není to tebou. Asi by mi vadil každej kdo by s ní šel. Před chvílí jsem udělal hroznou píčovinu." Přiznal jsem a Ryna chtěl hned vědět co. "Políbil jsem ji." Těžce jsem vydechl. "A pocity?" Zavrtěl jsem hlavou, ale řekl mu to. Řekl jsem mu, že to bylo úžasné i když to trvalo asi pět vteřin. Jakou měla chuť a že si ji pořád pamatuju. "A co ona to na?" Tohle je ta horší část. "Řekla mi, že jsme přátelé a že ji nemůžu líbat. Potom jsem odešel." On mě poplácal po ramenu. "Pokud tě hned nevyhodila a medala ti facku, tak myslím, že je to na dobré cestě." Já ale jen zavrtěl hlavou. Nevěřil jsem tomu.
Názor? Snad se líbí
Love you
-Denny
