Celý večer jsem pozoroval Alison. Vidím jak jí trápí to že s ní Evan nemluví. Nevím jak bych se cítil kdyby se mnou Jaxon nebo Jazzy nemluvili. Asi bych to nezvládal. Dovezl jsem Alison domů a pomohl ji do pokoje. Řekl jsem ji, že se hned vrátím. Zaklepal jsem na dveře Evanova pokoje a vešel dovnitř.
"Proč nemluvíš se svojí sestrou?" Zeptal jsem se ho opatrně. "Protože je zlej robot." Zamračil se. "Ale ona není robot Evane. Má jen umělou nohu. A musí ji mít. Kdyby neměla umělou nohu tak už nebudeš mít sestřičku." Jo trochu jsem mu zalhal, ale co? "Takže ona by bez nožičky umřela? Ona není zlej robot?" Přikývl jsem a on si složil hlavu do svých malých dlaní. "Není robot a moc jí trápí, že si to myslíš a nemluvíš s ní." Vysvětlil jsem mu a on se hned zvedl. Vzal mě za ruku a táhl mě do jejího pokoje. "Já tě mám rád Ali." Řekl a rozeběhl se k ní. Usmál jsem se. Evan objal svojí starší sestru a na Al bylo vidět že je ráda. "Děkuju." Zašeptala mým směrem a já jen přikývl.
Bylo už pozdě večer a já ležel u Alison v posteli. "Spíš?" Zeptal jsem se, ale odpovědí mi bylo jen zamručení. Usmál jsem se a sáhl pro krabičku, kterou jsem měl v kalhotách. Otevřel jsem ji a usmál se. Dám ji to hned zítra. Doufám, že tentokrát si ho nechá a nehodí s ním po mě. Vlastně to bylo těsně před tou nehodou. Od té doby ho nosím pořád u sebe, ale ještě nikdy nebyla vhodná chvíle jí ho dát. Doufám, že na něj nezapomněla. To by mě moc mrzelo. Naposledy jsem se podíval na šperk uvnitř krabičky a uklidil ji do kapsy. Otočil jsem se na bok, přitáhl si Alison blíž k sobě a při vdechování její vůně pomalinku usínal. Jak já miluju tuhle holku.
Stál jsem uprostřed louky a byl tu úplně sám. Otočil jsem se když jsem zaslechl její smích. Vběhla mi do náruče a políbila mě. Polibek jsem ji vrátil a zatočil s ní ve vzduchu. Až teď jsem si všiml co má na sobě. Bíle šaty po kolena a závoj na hlavě. Koukl jsem na sebe a měl jsem oblek. Alison popadla mojí ruku a táhla mě loukou až na kraj, kde byl nějaký chlap, Ryan a Cara. Co se to tu děje?
Najednou jsem stál před oltářem a se mnou moje láska. Odkryl jsem ji závoj, ale nebyla to Alison, ale Cara. Otočil jsem se a uviděl Alison a Ryane jak se líbaj. "Alison?" promluvil jsem, ale ona se jen zasmála. "Mohl si za to ty. Vždycky za všechno můžeš. Podívej se jak jsem dopadla s tebou. A koukni jak jsem dopadla s Ryanem. Mám nohu, jsme zdravá a šťastná. S tebou jsem tohle neměla. S tebou jsem jen mrzák Justine." Zakroutil jsem hlavou.
"Za všechno můžeš ty!"
"Justine!"
"Justine!"
"Justine probuď se." Rychle jsem se posadil a zhluboka dýchal. Objal jsem Alison vedle sebe a oddechl si. "CO se stalo?" Zeptala se mě zatímco mi prohrabávala vlasy. "Jen zlej sen." Objímala jsem ji a nehodlal pustit. "Vyčítala jsi mi, že za všechno můžu já. Že kdyby jsi byla s Ryanem tak si zdravá a šťastná." Až teď jsem si uvědomil, že se mi spustili slzy. "Nemysli na to, byl to jen sen. Tohle se mohlo stát kdykoliv." Zašeptala mi do ucha. "Ne můžu za to já a vím to. Kdybych to neřekl, nejela by jsi pryč a nic by se ti nestalo." Ona mě objala ještě pevněji. "Nemysli na to ano? Miluju tě a nic to nezmění. A na ten sen zapomeň. Je to jen výplod tvojí mysli." Políbila mě na čelo. "Miluju tě." Zašeptal jsem a konečně ji pustil. "Chtěl - Chtěl bych ti něco dát." Teď je na to vhodná chvíle. Vytáhl jsem krabičku a otevřel ji.
"Tenkrát si ho po mně hodila a od té doby ho nosím s sebou abych ti ho mohl vrátit. Jen doufám, že ho neodmítneš a vezmeš si ho. Ne proto, že by byl drahej a já na něj šetřil skoro celej život, ale protože chci aby jsi měla něco ode mě. Aby každý věděl že jsi moje holka a že tě nikdo nedostane. A já prostě...nikdy tě nechci ztratit a...a..." Umlčela mě svými rty. Když se odtáhla tak jsme brečeli oba. "Neztratíš mě Justine. Zapneš mi ho?" Zeptala se a já přikývl. Otočila se a zvedla si vlasy. Připnul jsem ji řetízek a políbil na krk. "Jsi to nejdůležitější co mám. Jsi jako kyslík. Potřebuju tě jinak bych nemohl žít." Zašeptal jsem a cítil jak se usmála. Otočila se ke mě a vzájemně si hleděli do očí. Nepotřebovali jsme slova. Přesně jsme věděli co si ten druhej myslí.
Názor? Snad se líbí
Love you
-Lucy
