Psychiatrie

4.1K 224 4
                                    

"Co jsi si udělala?" Zeptal jsem se tvrdě.

"Cože?" Zeptala jsem se ho nechápavě.

"Co jsi si udělala?" Vyjel na mě a přešel ke mě. "Nechápu o čem to mluvíš." Snažila jsem se zjistit co myslí. "Podřezala jsi se?" Cože?! On si myslí, že jsem se podřezala?! "Co to tu meleš za sračky?" Zeptala jsem se ho.

"V koupelně leží žiletka od krve tak mi tady nelži." Oh god. To jako vážně? "Nepodřezala jsem se." Ujišťovala jsem ho. "A jak teda bysvětlíš tu krev hm?" Vytáhla jsem si nohavici od tepláků a ukázala mu náplast na své noze. "Ano řízla jsem se, ale při holení nohou." On jem vrtěl hlavou a popadl moje ruce. "A jak vysvětlíš tohle?" Vyhrnul mi rukávy a koukal na moje ruce. "Kde to je?" Otáčel je do všech stran. "Co kde je?" Fakt je nějakej divnej. "Ty řezance!" Zasmála jsem se. "Řízla jsem se při holení Justine." On mi, ale nevěřil. "Jo jasně." Odsekl a odešel. Co to kurva mělo bejt?! To snad ne. Jedno blbý nevinný říznutí a on si hned myslí tohle? Nikdy bych se nepořezala úmyslně. Nezvládla bych tu bolest. Nedokázala bych se sáhnout na život. Nechápu co to do něj vjelo.

"Alison Lailo Lewis okamžitě pojď sem!" Zařvala mamka když se vrátila domů. Sešla jsem schody a koukala na ní. "Děje se něco?" Zeptala jsem se. "Byl za mnou Justin a sdělil mi velice nepěknou věc. A to že se moje dcera řeže!" Ten kluk se vážně zbláznil. "Obuj se a jdeme!" Zavolala a vyšla k autu. "A kam jdeme?" Zeptala jsem se. "Na psychiatrii." Otevřela jsem pusu dokořán a nasedla k mamce do auta.

"Takž slečno Lewis co se dnes stalo?" Zeptal se mě ten cvokař. "Holila jsem si nohy a omylem se řízal. A můj kamarád z toho udělal tohle!" Vykřikla jsem. Byla jsem vážně na nervy. "Byla jste už někdy na psychiatrii?" Protočila jsem očima. "Ne. Dnes poprvé." Odsekla jsem. "Proč jste to udělala?" Ten mě fakt vytáčí. "Já jsem si do prdele nic neudělal! Klidně si mě prohlídněte!" Zakřičela jsem. "Dobře tak pojďte do ambulance. "Ale chci ženu." Ten chlap přikývl a já vstoupila do ordinace kde byla nějaká ženo. "Tak slečno svlečte se do spodního prádla." Udělala jsem tak a stál před ní. Ona si mě prohlížela ze všech stran. "Co se vám stalo tady?" Zeptala se mě. "Holila jsem si nohy a omylem se řízla." Kolikrát to ještě budu muset říct.

Seděla jsem už oblečená v ambulance a houpala nohama, které mi z vysokého lehátka viseli dolu. "Takže paní Lewis jsem si na sto procent jistá, že vaše dcera se neřeže. Na celém těle nemá žádné nové jizvy nebo rány. Jediná jizva je ta, která je zanesena v její složce jako důsledek pokusu o vraždu jinak nikde nic." No neříkala jsem to. Seskočila jsem z lehátka a s rozloučením odešla.

Nenávidím ho! Nenávidím! Teď to vím jistě. Kvůli němu se děje všechno špatné. Kvůli němu se stále cítím na dně. Kvůli němu mě pořád bolí srdce. Kvůli němu mě mamka tahala až sem. Jen proto, že se ke mě chová hrozně. Proč mi sakra nevěřil, že jsem se nepořezala? Vždyť jsem salra nikde neměla jizvy ani nic. Tak jak si to vyvodil? Práskla jsem rukou do zdi a svalila se na zem. Nenávidím ho tak moc! Nenávidím ho za to, že ho miluju! Konečně jsem nechala svým slzám volný průběh a přitáhla sk nohy k tělu a zádama se opřela o zeď za mnou. Proč to sakra tak bolí. Proč ho jen musím milovat? On je jen děvkař a já se do něj stejně zamiluju.

Pravdě podobně teď někde šuká nějakou děvku. Chtěl se mě zbavit jako kusu hadru. Nejspíš si teď myslí, že jsem někde pod zámkem a on to oslavuje. Potřebuju s někým mluvit. Možná s Carou nebo Ryanem? Nevím. Já fakt nevím co mám dělat. Vytáhla jsem si z kapsy mobil a vytočila číslo.

"Haló? Co se děje Alison?" Zeptal se Cařin hlas.

"Mohla by jsi ke mě prosím přijet?" Vzlykla jsem.

"Stalo se něco?" Zeptala se vyděšeně.

"Není to na povídání po telefonu."

"Dobře do deseti minut jsem tak."

Za deset minut už Cara seděla u mě na postwli a utěšovala mě. Řekla jsem jí všechno. Musel jsem to už konečně někomu říct. "To bude určitě dobré Ali." Hladila mě po zádech. "Nebude. Zamilovala jsem se do toho největšího děvkaře na škole. Vím, že on mě nikdy nebude milovat tak jako já jeho a proto to tolik bolí." Přiznala jsem. "Jsem si jistá, že on to cítí stejně Alison. Chová se úplně jinak než kdy dřív. Změnila jsi ho tím, že se do tebe zamiloval." Záporně jsem vrtěla hlavou. Nezamiloval se do mě a já to moc dobře vím.

Už tady máme malé drama. Názor? Snad se líbí

Love you
-Lucy

Lost Friends √Kde žijí příběhy. Začni objevovat