Justin
Viděl jsem Caru Moore jak jde ke mě a musel se usmát. Ona je zatím jediná kdo mi ještě nevlezl do postele. Když stála u mě tak chytla moji levou ruku a koukla na moje zápěstí. "Je to pravda." Řekla a zakroutila hlavou. "Co je?" Vyjel jsem na ní. "A." Řekla a ukázala na mojí ruku. J zjistila, že mám vyrité to písmeno na zápěstí to věděla jen... Ne nebudu na ní myslet. Až moc mi chybí. Proto se chovám takhle. "Vím co to znamená a taky vím, že tady ma škole je někdo kdo má to samé." Odešla než jsem stačil zareagovat. Pokud to ví a má to ještě někdo to znamená... Vrátila se? Proč za mnou nešla? Kouknul jsem na svoje zápěstí. "A jako Alison." Zašeptal jsem. "Jak se jmenuje ta nová jménem? Ne to určitě není ona. Kdyby byla takby přece vypadala jinak. Moje Alison byla bruneta, nosila rovnátka a brýle. Tahle Alison je sic taky bruneta, ale nemá rovnátka ani brýle. Proč říkám moje Alison. Byla moje dětská láska a když se odstěhovala tak mi cheběla. Pořád mi chybí, ale už to na sobě nedávám znát.
"Lewis!" Zařval jsem na ni a ona se otočila a kdžy mě viděla tak se rohdola utéct, ale můj nejlepší kamarád Ryan ji chytl. Doběhl jsem k nim. "Prosím neubližuj mi." Řekla když jsem chytl její levou ruku. Vyhrnul jsem ji rukáv a na zápěstí měla písmenko "J". Povzdechl jsem si a políbil ho. Alison na mě nechápvě koukala. "Proč jsi mi neřekla, že jsi zpět?" Zeptal jsem se jí. "Nevím o čem to mluvíš." Tvářila se nechápavě. "Vrátila jsi se, ale neřekla mi to." Ona zakroutila hlavou. "Nevím co jsi si fetnul, ale já tě neznám, ani znát nechci." Ryan ji pustil. Otočila se na odchod, ale zahlédl jsem v jejích očích slzy. "Co to bylo brácho?" Zeptal se Ryan. "Moje Alison." Řekl jsem. "Tvoje? Ty máš holky jen na jedno." To je bohužel pravda. "Byla to moje první dětská láska. Bylo nám devět když se odstěhovala." Přiznal jsem. "Ona ale nevypadá jako by tě znala." Řekl za mnou. "Protože se bojí. Cara ví o tom co máme s Alison společné. Má na levém zápěstí vyrité moje začáteční písmeno. Já mám zase její." Ukázal jsem mu vyrité písmenko "A". "Tak konečně vím co to znamená." Usmál jsem se. "Cara to ví taky. Alison ji to musela říct. Jinak by to nevěděla." Povzdechl jsem si. Proč se přede mnou snaží schovat? Co jsem jí sakra udělal? "Šílíš Bieber?! Málem jsi ji támhle u auta uškrtil a teď se divíš co jsi jí udělal!" Zařvalo na mě moje podvědomí. Jo dobře to jsem možná přehnal, ale jak jsem měl vědět, že je to moje Alison? "Tohle jsi neměl udělat žádné holce!" Ozvalo se znovu moje podvědomí a já jen pokroutil očima. Dobře dívkám se nemá ubližovat, a prostě jsem se jen nasral OK? Zavrčel jsem a vydal se do třídy. Sedl jsem si do své lavice a pozoroval ji. Tak hrozně se změnila. Je tak nádherná. Vždycky byla, ale teď je ještě nádhernější.
"Pane Bieber vnímáte mě?" Zeptala se učitelka. "Ehm promiňte zamyslel jsem se." Řekl jsem a byla to pravda. Myslel jsem na ní. "Tak se příště laskavě věnujte mému výkladu a ne slečně Lewis." Celá třída se na mě otočila až na ní. "Omlouvám se." Učitelka kývla a začala znovu s výkladem, kterému jsem se teď snažil věnovat, ale moje mysl stejně pořád utíkala k ní. Byla moje dětská láska a trpěl jsem když odjela. Každý den až do teď spím s její fotkou, protože alespoň tak mohla být se mnou. A teď je zpátky a raději by mě neznala. Neměl jsem se k ní zachovat tak jak jsem se zachoval. Doufám, že mi to někdy odpustí. Je zpátky a já ji nechci ztratit podruhé. Když zazvonilo a všichni se vyvalili ven já počkal před učebnou a když vyšla tak jsem si ji přitáhl k sobě. "Co to děláš?" Zakoktala a koukala mi do očí "Proč to děláš? Proč jsi řekla, že mě neznáš. Jsi moje malá Alison a já tě nechci znovu ztratit." Za poslední dva roky jsem dal najevo city před holkou. "Prosím Justine nech mě být." Vytrhla se mi a rázným krokem se vydala na další hodinu.
Vydal jsem se za ní abych si stihl sednout vedle ní. Když jsem přišel do třídy tak už tam seděl Luke. Největší hajzl na škole. Jo já jsem děvkař, ale on je horší. Já se s nima vyspím, ale on? On je připoutá k posteli a znásilní. Slyšel jsem o tom mluvit nějakou holku. Bojím se aby mu nenaletěla a nestalo se jí to co všem ostatním. Koukal jsem na ně. Smála se s ním a vypadala šťastně. Netrápilo by mě to kdyby to nebyl zrovna Luke.
Skončila další hodina. Dnes už poslední a já se vydal ke své skříňce. Rychle jsem si vzal věci a vydal se k její skříňce. Když jsem zašel za roh viděl jsem jak tam Luke líbá mojí Alison. Rozběhl jsem se tam a srazil ho k zemi. Začal jsem do něj mlátit a on se ani nemohl bránit. Už jsem říkal, že boxuju? "Nesahej na to co je moje!" Zavrčel jsem na něj a vstal. Alison se na mě nenávistně koukala. "Nejsem tvoje a nikdy nebudu!" Zařvala na mě.
"Omyl zlato jsi moje. Vždycky jsi byla." Pohladil jsem ji po tváři. Ona mi ruku hned shodila a rozeběhla se pryč. Teď každý ví, že jsi moje. Všichni ze mě mají respekt a teďnse tě už nikdo medotkne. Ušklíbil jsem se a vydal se domu.
Názor? Snad se líbí
Love you
-Denny
