"Mám tě rád Alison. Hodně rád a nechci ztratit nejlepší kamarádku."
Sklopila jsem pohled. "Taky nechci ztratit nejlepšího kamaráda, ale s tebou je to tak strašně těžké Justine. Už dvakrát jsi mi ublížil." Koukla jsem na něj a on měl v očích slzy. "Já vím jsem idiot, ale slibuju že už ti nikdy neublížím." Položil svoje dlaně na moje tváře a já si nepřála nic jiného než aby mě políbil. Jenžento se nesmí stát. Už nikdy se nesmí stát to, že by jsme se políbili. Sundala jsem jeho ruce z mých tváří a usmála se na něj. On na mě koukal prosebným pohledem a já ho musela obejmout. On si mě k sobě přitiskl a já se usmála. Mám ho tak moc ráda, že to snad ani není možné.
Leželi jsme vedle sebe v posteli a povídali si. Je mi s ním tak dobře. Zasmála jsem se když mě cvrnkl do nosu. Vždycky to dělá. "Proč to pořád děláš?" Zeptala jsem se ho. "Protože tvůj noc je tak roztomile malinkej." Dal mi na něj pusinku. "Připadá mi že se spíš chováme jako pár než jako přátelé." Přiznala jsem. "Vadí ti to?" Zeptal se. "Ne jen. Je to divný." On se zasmál. "Jo možná trochu." Bouchla jsem ho do hrudi. "Jsi idiot."
Probudila jsem se a Justin už vedle mě už neležel. Byla jsem trochu zklamaná, ale co jiného jsem měla čekat? Jsme jen kamarádi a já mu nemůžu vyčítat to, že odešel. Pokroutila jsem hlavou a zvedla se z postele. Alespoň že ho uvidím ve škole. Musím si pořád dokola opakovat, že je to jen můj kamarád a nikdy nic víc. Proč jen musím cítit něco víc. Kéž bych věděla co k němu cítím. Jsem tak zmatená.
Dojela jsem ke škole a těšila se až ho uvidím. Co to se mnou sakra je? Nikdy jsem se tolik netěšila. Zamkla jsem auto a šla se svojí skříňce. Cara s Ryan tam na mě už čekali. Kde je ale Justin? Rozhlédla jsem se, ale neviděla ho. Kde je? Vždycky tam byl s nima. "Kde je Justin?" Zeptala jsem se Ryana. "On ti to neřekl?" Zavrtěla jsem hlavou. "Co mi neřekl?" Zeptala jsem se trochu vyděšeně. "Odjel a nikdo neví kam." Zalapala jsem po dechu. "Pane bože." Překryla jsem si rukou pusu abych nevzlykla nahlas. Slzy se mi začali valit z očí po prodech a podlomila se mi kolena. Ryan mě zachytil a pomohl mi posadit se ma zem. Opřela jsem se zádama o skříňky a složila si hlavu do dlaní. Jak mohl odjed bez rozloučení? Tolik to bolí. "Ještě včera byl se mnou a dneska už tady není. Nerozloučil se a nechal mě tady. Vrátí se?" Zeptala jsem se se slzami v očích. "Určitě se vrátí." Objala mě Cara. "Tohle udělal už několikrát a vždycky se vrátil." Teď mě trošku uklidnila. "Jak dlouho to trvalo?" Oba sklopili pohled. "Občas pár dní, občas týden ale někdy i měsíc." Zavrtěla jsem hlavou. Měsíc. To je dost dlouho. Zajímalo by mě proč odešel. Udělala jsem něco špatně? Zranila jsem ho? Vždyť jsem mu nic neudělala.
Justin
Ležel jsem vedle Alison v posteli a pozoroval ji. Spala. Bude mě nenávidět až se dozví co se chystám udělat, ale já musím. "Mám tě rád Alison. Hodně rád ani si nedokážeš představit jak. Není to jen obyčejné přátelství a víme to oba. I když možná si to myslím jen já. Nevyznám se v mých citech k tobě." Políbil jsem ji na čelo. "Jednou se vrátím. Slibuju, jen nemůžu říct kdy." Stekla mi slza a kápla na její čelo. Setřel jsem ji a naposledy ji pohladil. Nevím kdy se vrátím, ale doufám, že už bude šťastná, protože se mnou být nemůže. "Sbohem Alison." Zašeptal jsem do ticha jejího pokoje a vyskočil z okna.
Názor? Snad se líbí
Love you
-Denny
