Útěk do neznáma

Kapitola 12- Colorado 2.část

My o vlku ...

„Mm, co to tady tak voní?"

Její pronikavý hlásek rozříznul pronesenou otázku. Seběhla schody spolu s Eleanor v závěsu. Vrhla se mi do náruče a vyčkávavě pozorovala Clear. Až po chvilce si všimla Daniela vedle mě a celá zčervenala. Škubal mi koutek z toho divadla přede mnou.

„Ahoj, já jsem Daniel " a podal jí ruku. Anabeth jak jsem očekával, zabořila do mě hlavu a skovávala se. Nastolené ticho proříznul můj smích. Že by se mé holčičce líbil Daniel? No to má smůlu. Já mu ji nevydám a ji nic nepovolím, i kdyby se postavila na hlavu. Daniel se obrátil k Eleanor a zopakoval to samé u ní. Ona se však ke mně neskovala, to bych to oblečení pak mohl rovnou i spálit. I když, přece jen malá část mě, možná i větší chtěla ji znovu cítit v mém objetí.

Chvílí jsme si ještě povídali a pak jsme se vydali na menší prohlídku města. Ann se pomalu otrkávala a začala dělat kravinky s Danielem. Moc se mi nelíbilo, že byl pořád u ní. To nemá nic jiného na práci?

„Nekoukej pořád tak na ně" Odtrhnul jsem svůj pohled od budoucího Casanovy a zaměřil se na obličej přede mnou.

„Už to není tvá malá holčička takže..."

„VŽDYCKY to bude moje malá holčička a nevím, co to meleš, koukal jsem úplně normálně.." Nehodlám se s ní o tomhle bavit. Sebral jsem se a odešel za Clear. Jen z pomyšlení na to, že bych ji ztratil se mi svíral žaludek.

Přece jen je pořád zima, takže jsem uvítal šálek čaje, který jsme dostali hned po prohlídce.

„Je tu opravdu krásně. Vždycky jsem toužil navštívit takovéhle městečko."

„To máš pravdu chlapče, ale když už o tom tak mluvíš, tak by si mohl pro něco skočit a dokončil by si tak prohlídku, co myslíš?" No tak zima snad ještě nikoho tady nezabila ne? Přikývnul jsem a došel si pro bundu.

„Jo a Jeremy?" S úsměvem jsem se otočil. „Vem sebou Daniela, ať se trochu provětrá. Tady máš seznam, co potřebuju koupit." Přikývnul jsem a vyčkával, než Daniel přiběhne.

Došli jsme do menšího železářství. Spíš mi to přišlo jako obchod všeho možného. Než jsme se sem dostali prošli jsme park. Byl plný dětí, které ani neodradilo toto počasí. Co mě ale zaujalo, byl malý altánek. Vyjímala se na něm bílá kupole, jejíž strany byly obehnány bílými růžemi. Uvnitř byli lavičky, na kterých seděli maminky s kočárkem. Ideální město pro mě. Tady bych chtěl vychovávat své děti. Co to tu melu? Protřepal jsem si hlavu od až moc dospěláckých věcí a vydal se za Danielem.

V železářství jsme nabrali pár matiček a krosnu. Nechápavým pohledem jsem se obrátil na Daniele, který jen pokrčil rameny. „Asi pojedeme na nějaký výlet." Jen jsem přikývnul. Nějak jsem neměl chuť se s ním vybavovat. Pořád jsem měl před obličejem Anabeth ,která hltala každé jeho slovo už v tomto věku.

„Tak jsme tu" Zvolal Daniel, hned jak jsme přišli.

„To jste to zvládli docela rychle. S děvčaty jsme zatím uklidili."

Nechal jsem je tam a odešel do pokoje. Po dlouhé sprše jsem se oblékl a lehl si. Konečně klid. Pomalu jsem padal do říše snů, kdyby mi nepřistál polštář na obličeji.

„Ale neříkej, že ses nám unavil z té 10 minutové cesty."

Se zavrčením jsem se vyhoupl do sedu. „Co je?" S otráveným obličejem jsem ji pozoroval.

„Pojď dolů, Clear nám chce něco říct."

Přikývnul jsem a čekal, až vypadne. Jako kdyby mě nemohla normálně vzbudit. Ale to by nebyla ani ona. Otravná a úžasně ironická, plná sarkasmu s úžasnými vykrojenými rty... Zamračil jsem se. Nejspíš na mě doléhá to všechno okolo. Seběhl jsem dolů.

„To je dost že jdeš, už jsem si myslela, že pro tebe Eleanor nešla." S nevraživým pohled jsem si změřil opici.

„Chtěla jsem vám jen říct, abyste se dobře vyspali. Žádné ponocování." pohledem si měřila Daniela, který se jen zasmál. „ Zítra totiž pojedeme podívat na Pikes Peak."

Ještě chvíli jsme si povídali o zítřku a pak jsem se vypravil opět na horu. Ty schody mě jednou zničí. Unaveně jsem se svalil do postele a konečně zase jednou v klidu usnul.

tica