Don't believe in true love [DOKONČENO]

16.Zase do Koreje

Sundala si brýle , takže jsem ji viděl do obličeje.

,,Moc se omlouvám. Asi jsem si Vás s někým spletl" uklonil jsem se té holce a šel pryč. Aish to byl trapas! Ale horší je, že je Bo Na opravdu pryč . Je to jediná holka, kterou jsem miloval a teď jsem je pryč. Šel jsem do auta a jel domů. Doma na mě čekali kluci.

,,Tak co? Stihl si to?" zeptal se Rap Monster.
,,Ne nestihl. Je napořád pryč. Kluci , můžete teď jít domů? Chci být sám."
,,A nepotřebuješ teď spíše podporu?" zeptal se Suga.
,,Ne , chci být sám!"
,,Fajn, tak my jdem. Až budeš něco potřebovat, napiš nám" pronesl JungKook.
Neodpověděl jsem a schoval se do peřiny. Teď jsem bulel jako malé dítě. Tahle bolest byla tak velká, že jsem cítíl, jak umírám. Zapl jsem si mobil a podíval se na naše společné fotky. Zapomněl jsem, že na ni mám pořád kontakt. Až přistane, omlouvím se jí SMSkou.

Bo Na's POV

Už jsem byla v letadle a byla jsem hodně natěšená. LETÍM ZADE DO AMERIKY. Tenhle pocit prostě miluju. Zapla jsem si mobil, abych si dala letový režim a na tapetě jsem měla fotku s Jiminem. Šla jsem na album a viděla jsem tam víc fotek s Jiminem. Jestli na něho chci zapomenout, tak si musím smazat všechny fotky. Byly jich víc než 500 fotek. Trvalo mi asi víc než hodinu ty fotky smazat. Skoro před každou fotkou jsem uvažovala, jestli ji mám smazat. Ale když chci zase začít nový život, tak musím začít s novým štítem. Smazala jsem si i jeho číslo. Pak vypla mobil a schovala ho do tašky.

V Americe...

Teď jsem měla velkou energii. Cestu jsem prospala. Vzala jsem si kufr a hledala svůj mobil. Nemohla jsem ho vůbec najít. Asi jsem si ho nechala v letadle. Aish to je špatný. Šla jsem k telefonní budce, abych zavolala mámě. Naštěstí si její číslo pamatuju dobře.

,,Halo?" ozvala se máma.
,,Ahoj mami, to jsem já. Ztratila jsme mobil v letadle, tak ti volám z telefonní budky. Až si seženu nový mobil, tak ti dám vědět."
,,Tak jo. Užij si to tam. A Jimin se po tobě pořád ptá."
,,NIC MU O MĚ NEŘÍKEJ. Prostě, řekni , že jsem v Americe a už přede mnou jeho jméno nikdy nezmiňuj!"
,,Nevím , co se stalo, ale jak chceš. Tak zatím se měj."
,,Papa mami." Zavěsila jsem a vzala si taxíka.

O 1 měsíc později...

Jimin's POV

Dneska konečně odletáme do Seulu. S klukami jsme tak rádi, že bychom to zařvali do světu. Jinak za měsíc jsem o Bo Ně nic neslyšel. Její máma říká, že ztratila svůj mobil a nechce mi říct její nové číslo. Snažil jsem se jí psát na socialní stránky, ale nikdy neodepsala. Musel jsem jít dál i když to strašně bolelo. Teď mám před sebou velkou budoucnost , takže na ni musím zapomenout, ale nikdy nezapomenu na naší lásku ,jako to udělala ona.

Za 2 roky...

Bo Na's POV

Nechápu, že to jsou už 2 roky, co jsem v Americe. Poznala jsem další tanečníky a naučila se nové pohyby. Vystupovala jsem s Lady Gagou, Selenou a dalších... Už jsem nebyla ta malá holka z Koreji, ale už mě znala skoro celá Amerika. Dokonce i Evropa. Mámu jsem neviděla už 2 roky, ale telefonovali jsme si často. Bydlela jsem se svojí kamarádkou, která tancovala se mnou. Jmenovala se Yul. Byla to taky asiatka jako já. Našla jsem si ještě jednoho kamaráda , který se jmenoval Lee Shin Joon. Byl to taky korejec a dohromady jsme nejlepší kamarádi.

*******

,,Yul, vstávej nebo příjdem pozdě!"
,,Už jdu, jen si stáhnu tuhle písničku. Ještě 5 min!"
,,Zase ta tvá skupina?"
,,Vždyť si ji nikdy neslyšela. Hádám, že ani nevíš, jak se jmenuje."
,,Protože víš, že nemám čas je poslouchat."
,,Nojo. Ty jseš ta pilná tanečnice, která nemá čas na nic."
,,Někdy si je poslechnu."
,,U tebe někdy je nikdy. Aspoň mi dovol říct, jak se jmenují."
,,One direction?"
,,Bože ne! Jsou to taky korejci. Říkají si Bangtan Boys. Ukážu ti je."
,,Možná někdy, teď už musíme. Venku už čeká Sinh Joon. Počkej , říkala si Bangtan boys? Něco mi to připomíná. To je jedno, už musíme jít."