Don't believe in true love [DOKONČENO]

26.Odhalená pravda

O týden později...

Dneská mě budou operovat. Jsem fakt nervózní. Není jisté, jestli dopadu dobře. Je to riskantní, ale je to lepší než nemít žádnou operaci.

,,Jak se cítíš?" zeptala se Yul.
,,No..pohoda."
,,Nemusíš jít do Big Hitu. Zvládnem to bez tebe."
,,Ne, já chci. Tu operaci mám ve 2 a teď jsou 7."
,,Tak jak chceš. Měli bychom jít. Kdy příjde Joon?"
,,Už je tady."
,,Ahoj lásko, jak se cítíš? Nechceš zůstat doma?" řekl Joon.
,,Cítím se fakt dobře, tak radši jdem" odbyla jsem je a čekala na taxíka. Nemám ráda, když se o mě lidi až moc strachují. Je to milý, ale někdy otravný.

******

Dorazili jsme do Big Hitu a všichni pak přišli ke mně. Oni vědí, že dnes mám tu operaci. Aish kdyby to nevěděli, by mě neotravovali otázkami.

,,Držíme ti palce" řekl Namjoon.
,,Jo, zvládneš to" přidal se Taehyung.
,,Bude to brnkačka" řekl JungKook.
,,Kluci brzdětě. Vím, že ji chcete jen podpořit, ale jednou to stačilo. Pojď, sedni si tu" doprovodil mě Jimin k pohovce.
,,Děkuju" řekla jsem mu a usmála se. Viděla jsem vzadu Joonův žárlivý pohled. Ano, chodím pořád s Joonem, ale taky trávím s Jiminem dost času , ale teď ho beru jen jako kamaráda i když to je dost těžké. Zatím je to takhle v pohodě, nechci to komplikovat.

,,Tak kluci, začnem s tréninkem" napomenula Yul a oni začali trénovat a já je sledovala. Upřímně jsem jen sledovala Jimina. Po hodinovém tréninku si konečně dali přestávku. Vzala jsem vodu a chtěla ji podat Jiminovi, ale Joon si ji vzal.

,,Děkuju za vodu, seš nejlepší" řekl a dal mi pusu na líčko. Omluvně jsem se podívala na Jimina a on se jen na mě usmál.

,,Lidi, nechcete teď ven?" zeptal se Joon.
,,My jsme unavení, tak jdi jen ty" řekl Jimin.
,,Ok, ale Bo Na jde se mnou" řekla už si mě odvedl.

,,Kam chceš jít?" zeptala jsem se.
,,Do nejbližší kavárny. Hele, do téhle půjdem."
,,Nevzala jsem si peníze, počkej, hned tu budu."
,,Zaplatím to."
,,Ne, nemusíš. Bude to trvat jen chvilinku." Rychle jsem šla do šatny, vzala si peněženku a šla ven a uviděla někoho stát před dveřmi. Když jsem ji uviděla, upustila jsem peněženku. Byla to Soohyun.

,,Co tady děláš?" zeptala jsem se. Ona se ke mně přibližovala a já ustupovala. Ano, bála jsem se jí.

,,Nemusíš se mě bát" řekla a zasmála se.
,,Nebojím!"
,,Ale no tak. V očích ti jde vidět strach. Jen jsem tady na rychlo. Chtěla jsem se zeptat, jak se máš."
,,Proč se ptáš?"
,,No víš, vždyť tě zbili před klubem."
,,Počkat, jak to víš?"
,,Já tam byla. Slyšela jsem, že si nic z té noci nepamatuješ. Aspoň nevíš, kdo tě zbil."
,,Počkat, ty víš kdo to je? Musíš mi to říct! Kvůli němu teď budu mít operaci a není jisté, jestli budu pak moct tancovat, tak mi to musíš říct!" řekla jsem hlasitě a vzala ji za tričko.
,,Klídek, řeknu ti to. Ale nebudeš mi věřit. Je to Joon."
,,Pffft a to myslíš , že ti vážně uvěřím?"
,,No, je to pravda. Můžu ti to dokázat" řekla a zatáhla mě nahoru venku a schovala mě za křovím. Pak šla k jednomu klukovi. Počkat, to je Joon. Byli blízko mě, tak jsem je mohla slyšet.

,,Co tady děláš?" zeptal se vyděšeně Joon.
,,Stýskalo se ti?" řekla Soohyun a objala ho. Právě ho objala?! Co mi uniklo?!

,,Jo, teda ne. Myslím tím, ano stýskalo se mi" odpověděl Joon. Co to právě řekl?!

,,Kde si byla? Já myslel, že si mě opustila. Byl jsem hodně smutnej."
,,Promiň, měla jsem práci."
,,To tě ale neomlouvá. Víš , kolik jsem toho vybrečel?!"
,,Promiň. Hlavně, že jsem zpátky" řekla a snažila se ho obejmout, ale on ji odstrčil.
,,Promiň, ale tohle nejde. Nemůžeš se tu jen ukázat a dělat , že se nic nestalo. Já tě miloval a tys mě opustila jen kvůli tomu, že jsem objal Bo Nu. Vždyť to bylo jako."
,,Já vím, tu noc se hodně věcí dělo. Ale hlavní je, že můžem být zas spolu."
,,Promiň, ale já jsem teď s Bo Nou."
,,Co?! Neříkej, že ji zase miluješ. Vždyť si ji podváděl se mnou." On mě podváděl? On vážně miloval Soohyun? Jak mohl?!