Dance! [Book 1]

Kapitola Čtvrtá

V 19:35 jsem vyrazila k věži. Před chladem mě chránila mikina a v uších jsem měla sluchátka s hlasitou hudbou. Věděla jsem, kdo pod tou Eiffelovkou bude a co mi chce říct. A já mu jdu jen klidně říct, že tohle nejde. Kolem osmé hodiny jsem dorazila pod věž a on tam už seděl, hlavu měl sklopenou a já si jen povzdechla.

,,Nathe..." sedla jsem si vedle něj a on si mě konečně všimnul.

,,Mari...já ti potřebuju něco říct." začal Nath a zhluboka se nadechl. Já ho ale zarazila.

,,Nathe já vím, co mi chceš říct. A právě proto tě chci zastavit ještě teď, předtím, než to řekneš, aby sis ty slova nechal pro někoho lepšího. Já k tobě nikdy nebudu nic takového cítit a dala jsem jednou slib, který nehodlám porušit. Promiň, ale vždycky pro mě budeš něco jako mladší brácha jo?" usmála jsem se na Natha a snažila se mu nějak pomoct. On jen přikývl a se slabým úsměvem se na mě taky podíval.

,,Jo..." začal tiše a já viděla, jak se mu v očích lesknou slzy. ,,Já to chápu." dodal ještě a popotáhl nosem.

,,Ježíš, nebude to teď mezi náma divný že ne?" vyhrkla jsem rychle a Nath se zasmál.

,,Jasně že nebude, ségra." zasmál se Nath a cvrnknul mi do kšiltovky.

xxx

,,Na pódiu se nám nyní představí skupina Miraculous!" ozvalo se v mikrofonu a my jsme na pódiu zaujali naše pozice. Začala se ozývat hudba a naše choreografie se pomalu rozjela. Otevřela jsem konečně moje oči, které byly doteď zavřené, a diváci přede mnou zmizeli. Neviděla jsem je, přede mnou byl můj prázdný pokoj z doby, kdy mi bylo asi devět. Tančila jsem po pokoji a nic jiného pro mě neexistovalo. A přesně tak jsem se cítila i na pódiu. Vlastně jsem se tak cítila vždycky, když hudba naplnila moje žíly a já se mohla pohybovat do rytmu. Hudba přestala a já si to skoro ani neuvědomila. Poděkovali jsme všem divákům a slezli z pódia pryč. Schovali jsme se do šatny a všichni začali slavit, jak se nám ta choreografie povedla, což byla pravda. Já si ale sedla opodál a vytáhla z tašky jednu fotku. Přejela jsem po ní prsty a mně unikla jedna slza.

xxx

,,První místo, Miraculous!" ozvalo se v mikrofonu a všichni kolem mě začali křičet a slavit. Já jsem dostala pohár a zvedla jsem ho nad hlavu. Najednou jsem ale necítila podlahu pod nohama a začala jsem se smát. Nad svýma hlavama mě držel Kim a Nath a všichni skandovali jméno naší skupiny. A já nemohla být víc šťastná. Teď už jen v klidu přežít Výměnu a nic už se nemůže pokazit.

xxx

Takže, pokud si někteří z vás pamatují původní příběh, tak Mari s Nathem po téhle kapitole začala chodit. To ale pak působilo problémy v budoucnu, tak jsem se to rozhodla změnit. Upřímně sourozenecký vztah se mi mezi nimi líbí víc :) taky mi tahle kapitola připadá strašně divná, proč jsem ji tam vůbec dávala?😂