16

1K 105 16
                                    

Marinette:

,,Kdo ti chybí?" Zvedla jsem hlavu od mých kolenou a uviděla Nina. Aspoň že to není Adrien, ale s Ninem si můžu popovídat o všem.

,,Thomas"
,,Ach Marinette. Vím že ti chybí, byl to pro mě super kamarád a pro tebe určitě super přítel. Určitě se ještě někdy uvidíte....patříte k sobě. Byl na tebe strašně hodnej, snesl by ti i modrý z nebe. Vzpomínám si jak ti každý ráno nosil růži. Ten kluk je snad musel pěstovat."
,,Jo na to se nedá zapomenout. Děkuju Nino, seš fakt jako můj brácha"
,,Nemáš zač a už běž domů"
,,Dobře až tak moc si na bráchu hrát nemusíš"
Rozloučili jsme se a já vyrazila domů. Ještě že je pátek, celý víkend strávím u filmů, zmrzliny a kapesníků. Doma jsem to nemohla vydržet a prostě jsem Thomasovi napsala.
(T : Thomas, M : Marinette)
M: Ahoj Thomasi
T: Ahoj LB
M: Tak jak to jde? Chybíš mi.
T: Mám se fajn, ale žádná holka tu není jako ty a žádná ani nebude.
M: Takže ty jsi opravdu dodržel nás slib?
T: Jistě že jsem ho dodržel

S Thomasem jsem si psala asi ještě hodinu a pak jsem šla spát. Rozhodla jsem se že zítra půjdu do metra a řeknu Adrienovi že to nejde, že s ním nemůžu být.
Neporuším přeci slib.

Strašně moc se vám omlouvám!
Za a) kapitola je strašně krátká
Za b) kapitola je absolutně o ničem
A za c) je takhle pozdě večer
Ale dneska jsem přišla pozdě domů a nehorázně mě bolela hlava, tak jsem šla na chvíli spát a když jsem se probudila, tak jsem si teprve vzpomněla že je pátek a že musím vydat kapitolu.
Takže se vám opravdu omlouvám a v pondělí už bude normální kapitola.

Ještě jednou se omlouvám

Dance! [Book 1] Where stories live. Discover now