,,Je tu nádherně, že, Lewisi?" usmála se Beatrice a zpomalila svého koně tak, aby jela vedle blonďatého kluka.
,,Nejsem tvůj kamarád. Netykej mi," zamumlal Lewis.
,,Můžu se zeptat, proč se mračíte? Podívejte na všechny ty krásné květiny a rozlehlou louku zalitou sluncem." Dívka dělala, jakoby nic.
,,Opravdu to chceš vědět?" zeptal se.
,,Ano, ano!"
Lewis nahodil falešný úsměv. ,,Mračím se proto, že znám tisíce lepších věcí, které bych mohl dopoledne dělat, než být s vámi na zdlouhavé a nudné vyjížďce."
Beatrice překvapeně nadzvedla obočí.
Lewis 1, Beatrice 0.
