,,Bratře! Bratříčku!" volala Carol a jako o život bušila pěstmi na dveře do Lewisova pokoje. Doufala, že tam její jediná záchrana je a nespí, protože-jak už několikrát zkusila-bylo zamčeno a její dědeček musel hned po hodině tance odjet.
Klika se pohnula dolů a z místnosti vykoukla blonďatá hlava.
,,Co ječíš? Copak hoří?" obořil se hned na sestru.
Carol začala kolem sebe máchat rukama. ,,Erika, zrcadlo-"
,,Hou, hou, hou! Pomalu!"
,,Ty dvě holky, namyšlené... Měla jsem pravdu! Ony jí nadávají a-a- Dnes zase. Řekly jí škaredé věci a Erika se rozplakala, běžela do pokoje, a potom rozbila zrcadlo a je zraněná! Má na sobě střepy a brečí! Lewisi pojď, honem!"
