Moje nejkrásnější Eriko,
dnes je výjimečný den. Přesně tohle bych ještě včera napsal, ale teď už nemůžu.
,,Nesmí se jí dotknout. Ten démon se Eriky nesmí dotknout. Nesmí..."
Přesně tohle jsem si celou dobu nečekaného útoku z hlubin temnoty opakoval ve své hlavě.
Když jsem tě před tím ohavným stvořením kryl...
Když jsem napřahoval dýku, abych ho probodl...
Když jsi za běhu do bezpečí klopýtla a spadla...
Dokonce i když jsem viděl, jak se tě démon dotýká...
Nechtěl jsem uvěřit, že je všemu konec, že pomalu v bolestech umíráš. A co jsme mohli dělat? Nic... Jen ochromení hrůzou stát na místě. Poslední bolestný sten a ticho.
Tak moc jsem ti chtěl ukázat tolik důvodů, proč žít a sám jsem tě nakonec ke smrti přivedl. Mrzí mě to, Eriko...
Lewis
