,,Ne, teď ne. Možná... Možná někdy."
Erika sklopila hlavu a nechala by ji takto, dokud by skladba neskončila, ale Lewis si ji k sobě přitáhl blíž, a tak byla nucena položit ji na jeho rameno.
,,Ať už ti ublížil kdokoli, říkal cokoli a byl schopný čehokoli," šeptal kluk, ,,já nebudu jen tak nečinně přihlížet, jak se kvůli minulosti trápíš. Tehdy u toho rozbitého zrcadla jsi řekla, že chceš zemřít... Víš, složil jsem si slib. Nenechám tě odjet ze zámku takto smutnou a ještě k tomu raněnou. Chci ti dát důvody žít, ukázat ti, na co všechno jsi při vyslovení té věty zapomněla."