Carol tiše došla ke dveřím, které se sotva před minutou zabouchly, a přiložila ucho na chladné dřevo. Slyšela tiché vzlyky a následně hlasitou ránu připomínající tříštění skla. Na nic nečekala, vzala za kliku a vtrhla do pokoje.
Malá holčička se opravdu velmi vyděsila, když spatřila Eriku, jak zoufale sedí na podlaze, zasypanou střepy z rozbitého zrcadla. Z paží jí začaly vytékat drobné potůčky krve.
,,Eriko?"
Dívka nezareagovala.
,,Přivedu bratra!"
