Lesem pobíhal sem a tam malý kluk. Někoho hledal, a tak se díval za každý keř i do korun stromů.
,,Eleanor! Kde jsi? Tady být nemůžeme. Někdo nás uvidí. Eleanor!"
,,Neříkej mi tak. Připadám si potom jako růžová princeznička," ozvalo se zeshora.
Na větvi dubu seděla drobná blondýnka s šedýma očima a tváří bez emocí. Znuděně se opírala o kmen.
,,Ele- Leo! Nelítej nikam beze mě. Bojím se, že tě někdo najde," řekl zamračený kluk.
,,Nikdo mě neviděl, nemusíš mít strach."
,,Ale-"
,,Pojď, půjdeme na večeři."
Dívka seskočila ze stromu, vzala kluka za ruku a táhla ho po lesní cestě domů.
