Další den byl chladnější, než ten předchozí. V noci totiž pršelo a kapky na stéblech trávy se tak ve vycházejícím slunci třpytily jako brilianty. Erika stála v otevřeném okně pozorujíc tu nesmírnou krásu.
,,Proč musí být snídaně až v osm?" povzdechla si. ,,To tady nikdo v šest nevstává?"
