Na střeše zámku stála dívka v bílých šatech. Vítr si pohrával s jejími blonďatými vlasy. Chystala se skočit dolů...
,,Leo. Tohle nemůžeš! Pojď dolů. Někdo tě uvidí."
,,Já vím, bratře, říkáš mi to pořád. Potřebuju se jenom protáhnout. Za chvíli jsem zpátky a teď v noci mě nikdo neuvidí."
,,Oni ano," špitl kluk.
,,Tak pojď se mnou. Když budeme dva, bude větší legrace," řekla dívka a na tváři vykouzlila svůj vzácný úsměv.
