The ginger that was chosen

•piano•

Rychle jsme vyběhla do svého pokoje. Vrazila jsme dovnitř, kde stály služky. Usmála jsme se a vlídným vyrovnaným hlasem jsem řekla.,, Mohu se zeptat, je tady někde papír, tužka či pero, a obálka?" Oni přikývli a přiběhlx ke stolu. Vytáhly vše co jsem jim nadiktovala, poklonili se a odešly z místnosti. Posadila jsme se na dřevěnou židli ke stolu. Vzala jsme do ruky pero a začala jsem psát.

Ahoj rodino,
Asi jste slyšeli ty zprávy, nesou se celou zemí. Takže víte co se děje. O mě se samozřejmě bát nemusíte, zámek je velice dobře chráněn. Mám spíše strach o vás. Nic se vám nestane? Mám mít strach? No i kdyby se u vás nikdo neoběvil, tak stejně zamkněte se a na pár dní zůstaňte doma.

Jinak zámek je krásný, všichni jsou tu moc milý a jídlo tu mají také dobré. Ale moc mi chybíte. Doufám že si pochutnáte na dortech co jsme vám nechala poslat.

Prosím doneste tatíkovi na hrob kytku. Mám vás ráda. Nezbořte dům.

S láskou Shanil

Ještě jednou jsme ten dopis přečetla a zandala jsem ho do obálky, kterou jsme zapečetila. Úsměv se rozlil po mé tváři. Uklidila jsme ho do nočního stolku a rozhodla jsme se vrátit do dámského salonku. Seběhla jsme schody a vběhla jsme před dveře salonku. Upravila jsme si šaty, nasadila jsme úsměv, srovnala jsme si ruce a nechala jsme je otevřit. Uvnitř byli všechny dívky. Nějaké se bavily, nějaké hrály různé společencké hry. Zahlédla jsem Crystal jak se baví s nějakou holkou, která byla stejně krásná jako ona. Přešla jsme k nim a usmála jsme se.,, Mohu se připojit." Crystal přikývla zatímco ta dívka me přeměřila zvídavím pohledem.,, Kde si byla Shani?" Zamyslela jsme se. Asi by nebylo dobré jí říct že jsem srab a že jsem psala dopis domů.,, Zlomil se mi podpatek." Vychrlila jsem rychle. Obě se podívali na mé nohy, které zdobili krásné světle modré balerínky.,, Tedy...." Nestihla Crystal nic doříct protože Alice se zvedla a přešla ke krásnému piánu které stálo v rohu místmosti.,, Dívky, pojďte se postavit, či posadit kolem tohoto nástroje." Ukázala na tu dokonalost. Všechny jsme tak udělali a seskupily jsme se kolem piána.,, takže kdo mi poví co to je?" Usmála jsme se a tiše jsme hlesla.,, Piáno, ne vlastě píšťala... Tyhle dva se mi pletou." S velkou dávkou ironie. Nemyslela si že mě nikdo slyšel. Ale ano, takže se Crystal zasmála. Nějaká holka s blond vlasy se přihlásila a povíšně,
jakoby to nikdo nevěděl řekla.,, Piáno." Alice přikývla a dále se zeptala.,, A umí nikdo z vás na piáno hrát?" Zamyslela jsme se a pomalu jsme zvedla ruku. Neneštěstí jsme nebyla dostatečně rychlá a ta bloncka zvedla ruku.,, Elizo, tak nám pojď zahrát." Ona přešla k piánu a posadila se. To co v té chvíli z piána začalo vycházet se nedalo nazývat hudbou. Byla to hrůza. Všechny jsme si zacpali uši a když pak ještě začala zpívat! Alice v té chvilce vypadala jakože litovala toho že jí nechala si za to piáno sednout. Když svoji skladbu skončila, Alice jí poděkovala.,, uh,
Umí nikdo z vás ještě hrát na Piáno?" Lehce jsem zvedla ruku, nemyslím si že si mě Alice všimla.,, Nikdo?" Crystal se zamračila a zakřičela vyrovnaně.,, Shanila Umí!" Alice se rozzářili oči a ukazala ať vyjdu vstříc piánu. Posadila jsme se a usmála jsme se. Byla pocta sedět u takového díla. Mé prsty začali samy o sobě jezdit po klávesách. Z piána se linuly nádherné zvuky s já, sama o sobě jsme k nim přidala i svůj hlas. Bratři, hlavně Nicolas mi vždy říkával že mám andělský hlas. Když skladba skončila. Tak skoro všichni tleskali, ale jedno tleskaní bylo hlasitější něz všechny ostatní. Všechny dívky se otočili za hlasitým tleskáním. Ve dveřích stál Princ Alexandr s úsměvem na rtech.,, velice krásné Shanil, chtěl jsme jen oznámit, že se za týden bude konat bál na přivítání vás. Na tento bál dorazí i vaše rodiny. Dnes večer jim rozešleme pozvánky. A teď bych vás rád pozval na večeři. Bude se konat za 2 hodiny. Teď se jděte připravit." Usmál se. A dívka po dívce vycházeli z místmosti. Vycházela jsme jako poslední, ale zastavil mě princův hlas.,, Máte kouzelný hlas." Nadzvedla jsme obočí a pyšným hlasem jsme odpověděla.,, Já vím." A vyběhla jsem do schodů do svého pokoje. Služky už tam stály a hned se mě ujmuly. Oblékly mě do krásných light blue šátů a z vlásů my udělaly drdol s květinami zapletenými do nich.

Make up mi jen předělaly a byla jsem hotova a připravena na večeři. Z nočního stolku jsme vytáhla ten dopis a seběhla jsem schody. Před dveřmi do jídelny už čekali všechny dívky. Vyhledala jsme Crystal a vplížila jsme se za ní. ,, Ahoj." Zašeptala jsme a ona nadskočila a dramaticky se chytila za srdce.,, Shanilo! Já se tě lekla! A jo chtěla jsme ti říct že hrozně krásně hraješ na piáno a zpíváš." Zčervenala jsem.,, děkuji." Tučňáci nám dveře otevřeli a my mohly vejít do místmosti. Uprostřed stál Alexandr a Casper a o ničem se bavili. Když zjistili že jsme vešly usmáli se. Vyšla jsme směrem k Alexandrovi a natáhla jsme k němu ruku s dopisem.,, Děkuji, moc to pro mě znamená." On dopis s úsměvem převzal a druhou rukou si zavolal nějakého sluhu.,, Ať je tento dopis poslán s pozvánkami." Ještě jednou jsem poděkovala a vydala jsme se na své místo.,, Co si mu dávala?" Zeptala se Crystal. Uchchtla jsme se a odpověděla jsme,, Kdo je zvědavej bude brzo starej."

Po večeři jsme se vyčerpaná vrátila do pokoje. Věděla jsem že zítra nám začínají hodiny etikety a že to teprve bude pruda.