Nikdo z nás se nenarodí jako princezna.
Princeznou se člověk musí stát.
Shanil. Dívka co se zůčastnila Selekce o princovo srdce, ale spíše si princ získal její srdce. Příběh o tom jak se z prince stal zloděj a ukradl srdce nejedné dívce.
Další ráno jsem se vzbudila velice brzo, ještě jsem chtěla stihnout se se všemi rozloučit. Narvala sem se do světle růžových šatů, nějak se rozčísla vlasy, Tania mi nanesla na tvář lehkou vrstvu make up.,, musíte držet slečno." Zachychotaly se dívky.,, omlouvám se, ale musím se před tím než rodiče odjedou ještě stihnout rozloučit." S tím jak jsme dokončila větu jsme jako tryskomyš vyběhla z pokoje. Bylo asi 6 hodin ráno, celý palác ještě spal, tedy aspoň ta polovina kde sme spaly mi. Celé křídlo věnované náštěvám bylo v plném proudu. Kufry se odnášely, lidé pobýhali a párkrát mě málem i nikdo strazil. Dostala sem se ven, kde už stálo spoustu aut, která odjížděla přijížděla. V davu jsme spatřila Mámu se sourozenci a Crystliinu rodinu. Doběhla jsem k nim a padla sem mamce kolem krku.,, mě se bude tak neskutečně stýskat! Nechci abys odjela." Ona mě taky pevně objala.,, ty nám taky budeš chybět... Doma je takové ticho bez tvých nesmyslných poznámek." Zasmála se a já ucítila slzy na mém rameni.,, mami nebreč, přece budu brzy doma. Věř mi, do týdne sem doma." Pevně jsme jí objala a pak se pustila. Přešla jsem k Filipovi a Elimu.,, bratrské obětí?" Oba jakoby na povel mě strhly do pevného teplého obětí.,, budeš nám chybět. Nemáme na koho všechno svést." Pustili mě.,, no to je teda problém." Poklekla sem k sestřičkám které mi padly kolem krku.,, bude z tebe princezna?" Zeptali se na ráz.,, zlato, nepotřebuješ prince na to aby si byla princezna." Řekla sem a oboum jsme vlepila na tvář pusu. Oni nastopili do auta, já jim zamávala a auto zmizela. Přešla sem k Lewisovu a ze zadu ho objala. On se otočil a obětí mi věnoval.,, budeš mi chybět." Zašeptal. Usmála sem se.,, ty mě taky..." On mi vlepil lehkou pusu na krk, ale tak aby to nikdo neviděl.,, kdyby si se do toho prince nezamilovala, dala bys mi šanci." Usmála sem se.,. Už tu šanci dávno máš." Pak jsme jsme se ještě rozloučila s ostatními mávnutím ruky a uzm také nastoupili do auta a mizeli pryč.
Vrátila sem se do pokoje, kde jsme se ještě přečesala a vydala se na snídani. Snídaně byla tichá, jak kdyby se něco stalo, ale neřešila sem to. Po snídani jsme se přesunula do pokoje, vzala sem si skicák s tužkou a posadila sem se ven.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Snažila sem se nakreslit, to jak se cítím, a vyšlo z toho něco co jsme považovala za velci dobře nekreslený obrázek. Uslyšela sem jak se na vedlejších balkóně něco hýblo a tak jsme se tam podívala. Crystal seděla na jedné ze seděla na jedné z židlý u vratkého stolu a byla začtená do nějaké knihy.,, co čteš?" Nedalo mi a zeptala sem se.,, rozum a cit. Znáš?" Odpověděla, zamyslela sem se hluboce, a uvědomila sem si že to neznám. Zavrtěka sem hlavou a její nadšení padlo.,, včera jsem byla na projíždce s Alexem." Prohodila sem jemně. Začala jsme jí vyprávět o tom jaký to bylo, a co jsme dělali. Ale upřímě, bylo mi jasné že jí to nezajímá... Jenomže já se potřebovala odreagovat, a zapomenout na Crystaliina bratra... Prozatím co tu budu. Chtěla jsme se jí zeptat, jestli by souhlasila s tím kdyby nějaká její kamrádka začala chodit s jejím bratrem, ale nejspíše nikdo zaklepal na dveře.,,hned jsem zpátky." Omluvila se a zmizela ve své komnatě.
