The ginger that was chosen

•Alexandr•

Vzbudilo mě lehké zaklepaní na mé rameno. Otočila jsem se a se smíchem jsem řekla.,, Filipe, opovaž se na mě chrstnout vodu! Přísahám že z tebe udělam Unicorna... Až vylezu z postele." Uslyšela jsem uchechtnutí s rychle jsme se vymrštila. Když jsme si uvědomila kde to jsme sklidnila jsme se.,, Je vám dobře slečno Shanil?" Přikývla jsem.,, Jo, jen... Vyděsily jste mě." Ony se zasmály a já vstala.,, Můžete mi prosím vybrat co si mám vzít na sebe? Já se zatím osprchuji." Vylezla jsem a zamířila jsme si to do vlastní koupelny. Zavřela jsme se tam a pohlédla jsem na svou osobu do zrcadla. Jako obvykle jsme vypadala jako zrůdička. Jak by můj bratr Eli řekl ' tys moc krásy nepobrala.' A já jako vždy bych mu odpověděla ' víš že nám všichni říkají že jsme si podobní že jo?' Usmála jsme se na sebe do zrcadla a rozhdola jsme se jít osprochovat. Po sprše jsem si vyfoukala vlasy, které se jako vždy zvlnily a vzniklo z nich takové zvláštní hnízdo. Vylezla jsme pouze v osušce ven kde se na mě vrhly Tania, Stephanie i Clair. Posadili mě k make up stolku a začali mě malovat. Já jim jen neustále říkala že to mají brzdit, že jen málo. Pak jsme se oblékla do nádherných světle modrých šatů. Chtěli mi ještě něco stvořit s vlasy, ale já jim to zakázala a vydala jsme sedo dámského salonku, kde měli vyhodit nějaké dívky. Došla jsem tam mezi prvními. Posadila jsme se a vzhlédla jsme k zahradám. Do místnosti vešla dáma v obrovitánským načechraných šatech. Nemile se usmála a řekl.,, pět dívek nás dnes opustilo, za chvíli vás odvedou na snídani. Mějste hezký den dámy." A odešla. Rozhlédla jsem se a nikde jsme neviděla Crystal. Zamračila jsme se a zakroutila jsem hlavou. Pochybuji že by jí vyhodili tak brzo- je přece z 2 kasty.

Když se vedle mě nikdo posadil, pohlédla jsem tam a zjistila jsme že je to Crystal, nechápavě jsme se na ní podívala. Ona se nechápavě rozhlédla asi hledala těch 5 dívek. Nestihla jsme jí ani pozdravit když do místosti vešla dáma nazívající se Alice, měla nás tu na starost.

,, Vypadá to, že jsme všechny. Teď bychom se měly přesunout na snídani, ale ještě před tím bych vás měla...." Přestala jsme vnímat. Naprosto jsme vypnula. Když jsem ucítila jak mě Crystal šťouchla do břicha. Zachctala jsme se. Takhle obvykle začínali naše lechtací hadky s bratry.,, prosimtě nech toho." Poprosila jsme jí. Ona nechápavě nadzvedla obočí a odpověděla,, já tě nechci zlechtat, já se tě chci jen na něco zeptat." Uchtla si potichu ale já to slyšela, oddychla jsme si a přikývla jsem na to by se zeptala.,, kam šly ty dívky? Proč tu nejsou?" V té chvíli jsme zasmutněla, hlavně kvůli tomu, že nechápu co tu já ještě dělám... Proč si mě tu princ nechal.,, ty už se nevrátí." Zašeptala jsme jemně, vyhlédla jsme z obrovského okna a zahlédla jsme stáhe na konci zahrad.,, Jak, jako nevrátí?" Zněla vyděšeně, začala se rozhlížet po místnosti. Pomalu jsme se zvedla z pohovky, protože Alice už domluvila. Přesunuli jsme se do chodby a touto známou chodbou jsme došly až do jídelny. Nadechla jsme se, jednou rukou jsme prohrábla vlasy a mezi posledními jsme s Crystla vešly do místnosti.

Seřadili jsme se do řady a s nepravými úsměvy jsme se všechny uklonily. Ale kdo ví, možná se nikdo usmíval opravdově. Po tom co nás vyzvaly abychom si sedly jsme tak učinily a posadily jsme se na svá místa. Nezvedla jsem pohled od svého talíře na kterým jsme měla jeden krajíc chleba s marmiládou a máslem na něm. K pití jsme si nalila černý čaj s jednou kostkou cukru a jednou lžící medu.

,, tak co dívky, chutná vám naše královská kuchyně?" Ozvalo se zrovna ve chvilce kdy jše si kousla chleba. Ptala se královna Amerika, byla to úžasná vládkyně. Slušně jsme přikývla, když princ Alexandr si něco zašeptal s Casprem. Casper je mladší princ, jsou to dvojčata ale Alexandr je o 7 minut starší.

,, Shanilo, jak vidím, vám zde chutná nejvíce. Takže si myslíte, že vaším sourozencům bude chutnat stejně dobře jako vám." Nastalo ticho. Rychle jsem spolkla to jídlo, nahodila jsem falešný úsměv.,, myslím, že lepší snídani jsme nikdy neměla. Už se těším až svým sourozencům také trochu dovezu na ochutnání." Usmála jsem se.,, tedy, myslím že bude lepší abych nechal vašim sestrám to jídlo dovést. Nemyslíte?" Usmála jsem se znovu.,, to je na vás."

Vrátila jsme se ke svému jídlu a doufala jsem, že ty nenávistné pohledy dívek zmizí.

Nevnímala jsme co se dělo dále, tedy do té doby, než se do místnosti vrazil udýchaný sluha který předal Králi Maxonovi dopis do ruky. Něco zašeptal Alexandprovi do ucha. Všichni tři se zvedli a zmizeli z dohledu. Královna Amerika si dopis též přečetla a hned své syny a manžela následovala. A my jsme zůstaly sami, stejně vystrašení jako oni. Pak k nám přišla Alice a odevedla nás do Dámského salonku zanechávající nás napospas tichu.

Seděli jsme tam když nějaká blonďatá dívka řekla,, Co by v těchto dnech mohlo být důležitější než selekce? Nějaká z těch vykopnutých dívek určitě dělá rozeuch." Všechny, až na mě a Crystal se rozesmáli. Ale já věděla že to bude něco horšího, než jen dívka dělající rozruch. A to se mi také potvrdilo, když jedna z účastnic selekce, co měla krátké hnědé vlasy vrazila do místnosti. A omdelala. Na stůl předtím odložila noviny. Nějaké dívky pomohly Jane na nohy a já a Crystal jsme se podívali na noviny.

Velký nadpis říkal

REBÉLIE JE ZPĚT! NA VÝCHODĚ SE SEŠLY OBA VÚDCI A DOHODLI SE NA SPOJENÍ OBOU JEJICH ARMÁD!

Crystal položila noviny na stůl a přešla k Alice, oživující Jane. Rychle jsme ty noviny zvedla a oči jsme projela co tam stálo. Nic dobré to nebylo. Měla jsem obrovský strach o rodinu, o maminku. Nenápadně jsem se vyplížila z místmosti a vyrazila jsme do svého pokoje. Pro mé neštěstí když jsem zatáčela na schodiště do nikoho jsme vrazila.

,, ohh slečno Shanilo, omlouvám se." Zvedl mě ze země ruka prince Alexandra.,, Nevadí, jen je tu nějaká možnost, že bych zavolala domů... Rodině?" On se rozhlédl.,, Můžete napsat dopis, do dvou dnů bude u vás doma. Na večeři mi ho předejte. Omlouvám se, musím jít." A zmizel. Vrátila jsme se do pokoje a začala jsme psát ten dopis.