Nikdo z nás se nenarodí jako princezna.
Princeznou se člověk musí stát.
Shanil. Dívka co se zůčastnila Selekce o princovo srdce, ale spíše si princ získal její srdce. Příběh o tom jak se z prince stal zloděj a ukradl srdce nejedné dívce.
Další den sem se rozhodla, že se vrátim zpět k sobě do pokoje. Že už ze sebe nebudu dělat chudinku a vrátim se do normálního režimu. Oblékla jsme se do šatů končících u kolenou. Měli odhalená záda a tak jsme si přes ramena hodila nějakou bundičku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
K mým fialovo bílým šatům jsme si vzala boty, které byli bílé a na podpadku. Vyšla jsme ze svého pokoje a mířila jsme přímo do jídelny. Šla jsme pozdě, ale vůbec mi to nevadilo. Nespěchala sem, pomalu jsme si vykračovala. Dveře do jídelny byly zavřené, a tak mi je muži v černých oblecích museli otevřít. Usmála jsme se a otevřenými dvěřmi jsme vešla do jídelny. Všechny pohledy byly směřovány mě. Došla jsem ke svému místu a posadila jsem se. Místností vládlo ticho, a tak jsme ho prolomila.,, Omlouvám se že jsme přišla pozdě." Usmála jsme se a všichni de vrátili ke snídání. Natáhla jsme se pro kousek dortu a ten jsme si dala na talíř.
Cítila jsme na své osobě pohled, propalující mě. Rozhlédla jsme se abych zjistila kdo na mě kouká, byl to Alex. Propaloval mě pohledem, ale když si uvědomil že jsem ho zahlédla odvrátil svůj pohled zpět k talíři na kterém měl nedotknuté jídlo.
Kousek dortu jsem snědla celý, poté jsem se zvedla a s rozloučením odešlal do svého pokoje. Převlékla jsme se do dlouhého bílé trička, které bylo celé pomalované barvami, vzala jsme své šťetce a vydala se k plátnu které stálo v mém pokoji už nějakou dobu. Měla jsem přesně naplánované co na něj namaluji, chtěla jsem nějaký les s ptáčky a životem. Ale teď? Rozmyslela jsme si to.
Chtěla jsme pryč, pryč od všech těch potížů, citů a holek, které si chtěly prince ulovit pro sebe. Chtěla jsem vidět svou rodinu a říct jim že jsme vpořádku, a hlavně jsme chtěla abych jsem se v sobě samé vyznala.
Uchopila jsme jeden z menších štětců a nabrala jsem kousek modré barvy. Vzpoměla jsme si na mojí první 'dovolenou' v jiné zemi. Táta to domlouval opravdu dlouho, a pak se to stalo. Sbalili jsme si kufry a odjeli na jich k moři. Moře mě nadchlo, už nikdy jsem odtamtuď nechtěla odjet, ale i když jsme si pořád tvrdila že tam zůstanu a nikdy se nevrátím, sbalila jsme po 2 týdnech své kufry a vrátila se do mého rodného města.
Chybělo mi i mé rodné město a taky-
,, Jste vpořádku slečno?" Vyrušil mě hlas, otočila jsem se a spatřila prince Alexandra.,, An-no?" Odpověděla jsme zbrkle.,, Klepal jsem a vy jste neodpovděla. Měl jsem vás poslat na učení." Usmála jsme se.,, Já myslela že si tykáme Alexi." On zčervenal a jednou rukou se podrbal na zátylku.,, Vyčkáš chvilku?"
Vzala jsme jedny šaty a zavřela jsme se do koupelny. Snažila jsme se dělat že si rozhodně ten moment kdy se jeho rty dotkly mých nepřehrávám pořád dokola, dělám že si to nepamatuji. I když to byl asi nejhezčí moment mého života. Oblékla jsme se so šatů, které jsem si vybrala, učesala jsem si vlasy do vysokého culíku a vydala se zpět do mého pokoje.
