The ginger that was chosen

•almost kissed•

,, před dvěmi lety jsme patřili ke druhé kastě, táta byl bohatý slavný voják ve výslužbě a založil si právnický byznis. Máma se starala v našem obrovské vile o mě, bratry a sestřičky. Bráchové chodili na nejlepší školu a já též... Žili jsme si sen... Do dne kdy otci přišel dopis že je nutné, aby nadtoupil do postoje vojáka. Táta byl chrabrý muž a i přestože se v posledním boji zranil tak že velice kulhal, sbalil si a odjel. Mathias byl můj nejlepší přítel a nejůžasnější bratr na světě. Byl mi nejblíže ze všech lidí. Do dne kdy zmizel. Nevěděli jsme kam, dokud nenašli jeho mrtvolu na dně jezera.... Asi skočil z mostu... Nikdo neví. Ani né o týden později k našim dveřím přišly vojáci v uniformách. Živě si pamatuji jejich slova ' je nám líto ale váš otec padl v boji za krále.' Maminka hodně  brečela. Nickolas můj nejstarší bratr se rozhodl že je na čase odejít od rodiny a tak zanechal dopis a odjel. Tátova firma velice rychle padla do rukou jeho spolumajitele a mi ztratil spoustu peněz. Byli jsme velice blízko k tomu ztatit vše... A tak jsem náš dům prodali a odstěhovali jsme se do malého domku v jedné hezké čtvrti. Zanedlouho k nám přišli inspektoři s tím že do druhé kasty již nepatříme, a tak nás posunuli do čtvrté... Je štěstí že ne do sedmé. Od smrti bratra a tatínka to snámi šlo jen z kopce, museli jsme začít vydělávat ale seskupilo nás to více v rodinu."

Slza mi stekla po tváři, moje ruka rychle vymrštila a setřela jí. Mlčel, a já s ním. Nevědeli jsme co máme říct. Obrátila jsme svůj pohled od Prince Alexe k obloze s měsíc mi ozářil tvář.,, Nikdy jsme netušil že lidi v mé zemi se můžou mít i špatně... Myslel jsme si že... Všichni mají hezký život jako já." Ironicky sem se uchechtla.,, V naší zemi není nejlépe, to je jen přetvářka... Promiň Alexi." S jeho jménem jsme si na jazyku pohrála, tak že až zachrastilo. Alexandrovi se na tváři oběvil jemný úsměv.,, Nevadí... Shan, hlavně že jsi tu ty a teď semnou." Zakroutía jsme hlavou a jemně jsme se zasmála. Alex se na mě otočil a zašeptal do tmy.,, máš krásný smích..." Moje oči se vpili do jeho nádherných oceánově modrých. Moje koutky se zvedli.,, děkuju." Zašeptala jsem. Naše hlavy se k sobě začali naklánět. Z centimentrů se stávali milimentry.

Byli jsme pár milimetrů od sebe, naše oči byli stále spojené a na svých rtech jsme cítila jeho teplý dech. Moje hlava mi tvrdila že je to špatně, ale srdce řvalo naprostý opak. Naše rty se málem dotkli když jsme uslyšeli dva hlasy, nejspíše nějakých vojáku. Rychle jsme se odtáhli a zvedli se.,, Myslim že bychom měli jít... Uhh." Otočil se Alex, a já ztratila výhled na jeho oči.,, Jo... Už na mě padá únava." Zalhala jsem. Došly jsme v tichosti cestičkou zpět k hlavním dvěřím ze zahrad do zámku.

Postavili jsme se proti sobě, a  já tak měla znovu možnost pohlédnout do jeho oceánových očí.,, Tak tady náš malý výlet končí." Zašeptala jsme a ohlédla jsme se na balkón od mého okna.,, Ano.. Ale nechtěla by jsi ... Co já vím... Něco podniknout?" Usmála jsme se.,, Jo, to by bylo super Alexi." Užila jsme si naposledy vyslovení jeho jména.,, Dobrou Shani." Usmála jsme se. Naklonila jsme se k němu a věnovala jsme mu pusu na tvář.,, Dobrou Alexi."

Otočila jsme se a otevřenými dveřmi jsme odkráčela ke schodům. Na tajno jsme se otočila na místo kde jsem zanechala prince. Pořád tam stál, a koukal do blba. Vyběhla jsem schody, otevřela jsme dveře do svého pokoje a vyšla jsme na balkón. Shlédla jsme dólů a zjistila jsme že už tam princ není. Opřela jsme se lokty o zabradlí a vzhlédla jsem k hvězdám.,, Uhh." Uslyšela jsme odkašlání vedle sebe. Otočila jsme se tam a zahlédla jsem Crystal v noční košilce. Její oči byli unavené, bylo vidět že do teď spala.,, tak co? Jak se ti líbí má rodina?" Zeptala se, jakoby jí to nezajímalo, ale v duši jí ta otázka užírala.,, Jsou fajn, tvý bratři jsou moc milý a jsou i hezcí." Zasmála jsme se a trochu jsme zrudla.,, Ohhh, vážně?" Nadzvedla obočí. Kdybych mohla strčim do ní...,, Jo, a co moje rodina?" Zeptala jsme se.,, Máš vtipný bratry... A tvoje sestřičky jsou tak ohhh." Chytla se za tváře. Zasmála jsme se.,, jo... Jsme docela unavená, asi si půjdu lehnout." Usmála jsme se. Popřála jsme dobrou noc a zašla jsme do pokoje. Převlékla jsme se do noční košilky a zalezla jsme do postele.,, Dobrou Alexi." Zašeptala jsme a v tý chvíli mé víčka ztěškla a já usnula.

Další den:

Probudilo mě hvízdání ptáčků v zahradách. Protáhla jsem se a vylezla jsem z postele. Rychle jsme se oblékla do nějakých šatů, které byli přehozené před židly, na nohy jsme si obula stojnobarevné boty- samozřejmě uplně ploché. V té chvilce do pokoje vrazili dívky, a s popřáním dobrého rána mi začali štětečkama nanášet něco na obličej a hřebenem sčesávat vlasy. Dneska jsme neprotestovala, protože myslí jsme seděla na koni s Alexem.

,, Slečno snídaně." Usmála jsme se a nepřítomě jsme přešla ke dvěřím. Vyšla jsem ven a na chodbě jsme se srazila s Crystal. Ta se na mě usmála.,, A, Shanil? Dobrý ráno... Záříš jako sluníčko." Usmála jsme se.,, tobě to taky sluší Crys." Ona se zasmála.,, Doufám že budou naše rodiny u jednoho stolu." Pronesla jakoby se nechumelilo... A mě došlo že tu mamka, bráchové a sestřičky budou zůstávat ještě celý týden... Ale taky mi došlo že nějaká rodina i s dcerou dneska odjede a už se nevrátí. A potom po tomto týdnu vyhodí další dvě.

Došly jsme se štěbetáním o včerejšu do jídelny. U jídelních dveří tučňák.,, Slečno Shanil, Slečno Crystal... Váš stůl je číslo 8, támhle." A poukázal na kulatý stůl se dvěmi volnými místy. Přešly jsme ke stolu a všechny jsem s obětavým úsměvem pozdravili, a poté jsme se posadili. Já seděla vedle Filipa a Crys seděla vedle Louise.

Usmála jsme se na všechny a Filip mě dloubl do žeber.,, Nesměj se tak jinak ti vypadnou zuby." Protočila sem na ním oči. Filipe se zasmál. Naklonila jsme se k němu a zašeptala jsme.,, Nesměj se tak jinak ti vypadne mozek... Ne počkat ty žádný nemáš... Směj se dál milý bratře." Myslim že sem to neřekla tak tiše jak to mělo být a tak celý stůl propulk v smích.

Pokrčila jsme rameny a do úst jsme ai vložila lžíci s Cereáliama...

Dnešek bude super, vlastně celý týden bude super