Nikdo z nás se nenarodí jako princezna.
Princeznou se člověk musí stát.
Shanil. Dívka co se zůčastnila Selekce o princovo srdce, ale spíše si princ získal její srdce. Příběh o tom jak se z prince stal zloděj a ukradl srdce nejedné dívce.
Celý ten den kdy jsem se válela v posteli, jedla zmrzlinu a smála se trapným vtipům, který mi říkal Grant, jsem si hrozně užila.Poslala jsem ho spát několikrát, ale on prostě vždy řekl že nechce aby se mi něco stalo... Ale prostě... Je přítomnost mi byla velice příjemná, a bylo velice hezké že se o mě staral. Všichni jsme měli zůstat na pokojích a nevyházet. A tak jsme tak udělali.
Další den už byl znovu program. Nasoukala jsme se do letních šatů protože počasí se znovu vyjasnilo a já za to byla opravdu ráda. No co? Kdo má rád ošklivé počasí? Už se mi taky udělalo dobře i rýma kterou jsme v té kopce chytla už ztratila svou podstatu. Teď spíše mě zasáhly jakésy alergie...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vyšla jsem z pokoje kde na mě nikdo nečekal. Moje šťastná nálada poklesla... Kam zmizel Grant?,, Ahoj Shanil!" Otočila jsme se a spatřila jsem Crystal.,, ahoj Crys, jak ses měla včera? Co si dělala?" Usmála jsme se na ni, a zakryla jsme smutek a zklamaní které mnou teď projíždělo jako elektrický proud.,, no...." A tak začala své povídaní... Mám takové tušení že o tom jak byla s bráchy.
Došly jsme do jídelny kde seděla celá má rodina. Usmála jsme se na ně a věnovala jsem jim jeden ze svých každodenních pozdravů. Crystal vyprávěla jeden z jejích příběhů a já celou snídani mlčela. Zajímalo mě kde se teď Grant nachází... Zajímalo mě kam zmizel. Bylo mi asi jasné že se nemůže o mě starat pořád... Ale i přesto malý hlasek ve mě řval a prosil o jeho přítomnost. Utišila jsme ten hlásek a věnovala jsme se jídlu jež stálo předemnou. Po snídani jsme se chtěla přesunout zpět do pokoje, vzhledem k tomu že do oběda máme volno. Ale hlas za mými zády mě zastavil.,, Shani, nechtěla by jste dneska jet se projet." Usmála jsme se a rychle jsme přikývla.,, dobře jdi se převléct a za 20 minut u stájí." Nevěděla jsme kde stáje jsou, ale bylo mi jasné že to tu nikdo vědět bude. Vyběhla jsme do pokoje a hned jsem uviděla službné.,, Máme tu nějaké jezdecké oblečení?" Ony přikývli a hned mi ho vytáhli.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Připadala jsme si normálně a obyčejně. A ty botyyyy! Miluju je? Jo miluju. Hned jak sem se převlékla tak jsme poďekovala, upravila sem si vlasy do vysokého ohonu a vyšla jsem z pokoje. Seběhla jsme schody a narazila jsme do nějakého vojáka. Ten se rychle uklonil a omluvil se. Čemuž sem se zasmála.,, uh omlouvám se spíše já, to já do vás vrazila pane... Ale mohl by jste mi pomoc? Jakým směrem jsou stáje?" On nahodil nechápaví pohled a potom zvedl ruku a ukázal na dveře.,, tudy slečno a poté dobrava přes zahradu. Není to moc daleko." Usmála jsme se, poděkovala jsem a vydala jsme se tím směrem kam ukázal. A opravdu ani né za 5 minut jsme stála u velké dřevěné budovy s konmi. Rozhlédla jsme se jestli tam náhodou nikde Alex nepostává.,, Shani! Tak pojď!" Ozvalo se zevnitř stáje. Doběhla jdme tam a Alex si mě zcela prohlédl a usmál se.,, sluší ti to." Zasmála jsme se a moje lýčka zčervenala.,, Ty taky nevypadáš špatně." Alex se také usmál a vyšli jsme směr koně. V každé stáji stál jeden překrásný kůň a nad tím malým boxem- to byla ironie... Byla vyvěšena jména.
