Jsem Jen Tvůj [Korektura + menší přepis příběhové linie]

4.

Sakra. Klel jsem si pro sebe. Proč ten zámek nejde odemčít. Blbá skříňka.

"Ale copák. Nejde nam otevřít skříňka? Možná na to máš moc teplý ruce. Ty náš buzíčku." stačilo slyšet to oslovení nebo hlas sám o sobě a věděl jsem komu patří. Jak já ten hlas nesnáším. Ron a jeho kumpáni ze blbě zasmáli když jsem otáčel klíčkem, ale se skříňkou to nic neudělalo. Vzdal jsem to a otočil se vztříc hadovi.

"Buzíčku." zas blbý smích. Tu přezdívku jsem si vysloužil kvůli tomu, že jsem jednou řekl o Zaynovi z 1D, že není špatnej zpěvák.

"Dnes mě nech být." odsekl jsem. Snažil jsem se o pevný hlas.

"A nejsi nějakej drzej?" opřel se vedle mé hlavy o ruce. Měl jsem co dělat abych neslintal blahem při pohledu na svaly jeho předloktí nebo bicepsy, co natahovaly už tak dost naplé tričko. Ano asi není dobré smýšlet o vašem nepřátelském sokovi jako o podmětu sexuální vášně. Dlouho jsem mlčel, bál jsem se cokoli říct. Vím, že hlas by mě zradil, uchechtl se. Ještě něco chtěl říct ale přerusilo ho zvonění. V jeho obličeji se myhl vztek. Pomalu spustil ruce. Nezbylo mu nic jiného než jen mi pohrozit pěstí a odklidil se. Díval jsem se za ním. Ať si kdo říká co chce, ale Ron je sexy.