Jsem Jen Tvůj [Korektura + menší přepis příběhové linie]

49

Stojím před jeho skříňkou, musím to udělat, pro něj. Správně musím si opakovat, že to dělám pro něj. Vždyť je to jednoduché. Nic složitého na odpřemýšlení. Zadám do zámku kód, který už z dřívějška znám a otevřu dvířka. Není to složité na odpřemýšlení, opakuji si znova... Tak proč mi sakra mozek běží na sto procent? Vytahuji falešné dno a nahmatám něco tvrdého. Popadám tu věc a vyrážím ze školy. Míjím bezstarostné studenty. Smějí se. Nic neví. Neví jak já trpím. Vycházím zrovna ze školy, když černá dodávka zastavuje, necítím strach. Cítím odhodlání. Balíček svírám pod paží a hledím do začerněných oken. Dveře se vysunou a přede mnou jsou dva zakuklení muži v oblecích, jeden je ozbrojený, druhý vystoupí a vtáhne mě do auta. Nerozhodí mě ani černý vak na hlavu. Nadále už nic nevidím. Kayle, do čeho jsi se to namočil? Ptám se ještě sám sebe. Pak nastartuje motor a dodávka se odlepuje od krajnice.