Jsem Jen Tvůj [Korektura + menší přepis příběhové linie]

13

Asi okolo půl sedmé někdo zaťukal na dveře. Bleskově jsem je otevřel a obejmul Liss jak nejvíc to šlo.
"Prosím. Řekni, že se mnou zajdeš do baru." mumlal jsem jí do vlasů. Liss se rozsvítila jako vánoční stromeček.
"Víš že na tuhle otázku čekám strašně dlouho. Jistěže. A moc ráda."
Když jsem se odtáhl, probodávala mě pohledem. Takovým tím, kdy přesně víte, že by chtěla znát hlavní důvod mé změny v názoru na bary. Ale jako vždy, jsem ji nechal pátrat a odhadovat. Usmál jsem se na ni a ona hned věděla, že nic víc ze mě nedostane. Odjakživa jsem byl takový a Liss si toho byla vědoma.