53

302 15 0
                                    

Je to teď nebo nikdy. Hlídač, který nám šel přinést vodu na napití, nebyl pozorný ve správnou chvíli a Kayle mu vzal klíče. Ještě si procházíme náš plán, který má spoustu děr, ale stejně je to jedno, horší by bylo tu zůstat a čekat na smrt.
"Počkej.." chytnu ho za ruku "...navždy jsem jen tvůj." Zašeptám. Usměje se a dá mi polibek na čelo. Odmykáme dveře. Vybíháme z naší cely. Běžíme tmavou chodbou. Zatáčíme za roh. Ale nedostáváme se daleko. Skoro vbíháme do místnosti plné kumpánů kartelu. Všichni jsou ozbrojeni a taky vytahují své zbraně. Kayl mě odstrčí stranou abych se rychle schoval za zeď. Rychle se podívám jestli jsem neschytal střelbu. Asi se jim nelíbí, že zdrháme. Očividně. Pohlédnu na Kayla, který se krčí zadruhým rohem při zemi. Usmívá se. Ale pak to uvidím. Ne to není úsměv..

Jsem Jen Tvůj [Korektura + menší přepis příběhové linie]Kde žijí příběhy. Začni objevovat