Jsem Jen Tvůj [Korektura + menší přepis příběhové linie]

7.

Liss na mě čekala venku. Dlouhou dobu jsme šli v tichosti. Pak se ale zastavila a zeptala se na otázku na kterou znala odpověď už předtím

"Myslel jsi to vážně. To že mě máš rád." přišel jsem k ní. Stáli jsme tak blízko,že jsme se skoro dotýkali špičkami bot.

"Dal jsem ti nekdy důvod aby jsis myslela něco jinýho? Jasně že tě mám rád." zvedla oči. V jejích ktásných hnědých očích se zračil jeden pohled co mě děsil. Byla do mě zamilovaná. To co udělala mě vyděslo ještě víc.

Nakolonila se ke mě a přivřela oči. Vytáhla se co nejvíc na špičky. A políbila mě. Zavřel jsem oči a spolupracoval. I mě samotného to překvapilo. Ale vždyť je to moje kámoška, navíc mě nepřitahuje. Jako ano mám ji rád, ale mám ji rád úplně jinak. Já ji nemůžu líbat. Je to spíš má sestra. Chytl jsem ji za ramena a odtáhl.