29

375 21 0
                                    

"Co chceš?" ptám se ho tvrdě. Dostal jsem příležitost si s ním osamotě promluvit. Jen na mě zírá. Je brzo ráno a jako jediní stojíme před vchodem do školy. "Sakra, co po mě chceš? Nejsem panák na hraní. Tak si se mnou nehraj!" Hlas se mi zesiluje, skoro už křičím. Jen se na mě znuděně dívá a ušklíbne se "Ale ty bys rád abych si hrál. Že?" říká s naprostým klidem. Obočí mi vylétne na vrch čela a trochu se začervenám. Jediné na co se zmůžu jsou překvapením otevřená ústa. Uchychtne se. "Typycký." vyplivne slova a odchází. Sleduji jeho chůzi divoké šelmy a jeho postavu jak mizí v budově.

Jsem Jen Tvůj [Korektura + menší přepis příběhové linie]Kde žijí příběhy. Začni objevovat