21

388 21 0
                                    

Dívá se na mě ale nevnímá mě. Ignoruje mě, ale i můj pozdrav. Nechápu to. Možná si mě napamatuje, možná si mě nechce pamatovat. Ale vždyť to bylo včera dokonalé. Já na no myslím celý den, on snad ne? Nebo si to doopravdy nepamatuje? To by se ale při pohledu na mě nezačervenal. Vráží mi tím rezavý nůž do hrudi. Vím že mi nic nedluží, ale žádná reakce? Není to až moc kruté? "Ahoj." snažím se jěště. Jen kolem mě prochází a pohled upírá k zemi, ramena stuhlá, ruce vražené hluboko v kapsách. To co se stane mi s nožem v hrudi pootočí.

Jsem Jen Tvůj [Korektura + menší přepis příběhové linie]Kde žijí příběhy. Začni objevovat