Jsem Jen Tvůj [Korektura + menší přepis příběhové linie]

37

"Proč máš obličej jednu velkou modřinu...." ptám se potichu. Vztek ze mě potichu sálá. Má natrhlý ret a obočí. Asi zlomený nos a modřinu na levém oku a otéká mu lícní kost. Vím že to byl Ron. Určitě kvůli obědu vyváděl. Kayl jen sykne když mu čistím ránu v obočí. Jinak mlčí. "Vím kdo to byl. A štvě mě že mi nedůvěřuješ, víš že jsi mi to mohl říct, cokoli mi můžeš říct." vyčítám mu, vím že on se baví mým ochranitelským chováním. Dřepnu si s pohledem upřeným na jeho ret. "... máš štěstí že to není na šití. Nechci aby jsis kvůli mě tímto procházel. Něchci aby bylo ubliživáno člověku co mám rád.." slova zašeptám a pohlédnu mu do očí. Do těch krásných oceánových očí. Byli jsme si tak blízko. Ty jeho krásně vykrojené rty. Tak blízko až nás nic nedělilo.