Tabby*

106 2 2
                                    

*** Z POHLEDU LÍ ***

Přijeli jsme k malému útesu. Nate zaparkoval a vyrazili jsme na útes. Sedli jsme si na kraj útesu a pozorovali západ slunce. ,,Počkej tady!" vyprskl a prolomil to ticho. ,,Dobře," řekla jsem trochu vyděšeně. Nate šel k autu a něco dělal v kufru. dívala jsem se co dělá. ,,Nekoukej se! Zavři oči!" Podíval se na mě s úsměvem. Otočila jsem se, koukla do vody a zavřela oči. ,,Už je můžeš otevřít!" řekl potichu. Měla jsem trochu strach, pomalu jsem otevřela oči. Když jsem je otevřela, podívala jsem se na Nata. Kývl hlavou směrem za mě. Otočila jsem se, za mnou byla velká krabice. Klekla jsem si k ní a Nate mě s radostí pozoroval ,,No, otevři to!" Otevřela jsem si ,,Můj bože, no to si děláš srandu!!" vyprskla jsem radostí. V krabici spinkalo malé štěně Huskyho. ,,Ale co já s ním budu dělat?" zeptala jsem se ustaraně. ,,Mám už dva psy!" dodala jsem. ,,To jsem nedomyslel," řekl sklesle. ,,Tak si ho nech u sebe?!" navrhla jsem. On se jen usmál. ,,Tak jaké mu dáme jméno?" zeptal se. ,,Nevím? Třeba King?" zasmála jsem se. ,,To je moc egoistický," začal se smát. ,,To máš pravdu, tak co třeba Tabby?" ,,Jo to se mi líbí! Tabby je pěkný! Malý Tabby!" usmál se. Po chvíli jsme Tabbyho naložili do auta a jeli ke mě domů. Odemkla jsem dveře, vyzula si boty a šla do obýváku. Nate mě následoval. Sedl si na sedačku ,,Mám celkem hlad, máš tu něco k jídlu?" zeptal se a mezi tím si hrál s Tabbym. ,,Hned to bude pane!" Začala jsem vařit těstoviny s masem a rajskou. Začala jsem si zpívat: 

,,It's been a long day 

Without you my friend
And I'll tell you all about it
When I see you again


We've come a long way
From where we began
Oh I'll tell you all about it
When I see you again
When I see you again.."   

Najednou jsem ucítila ruce na svých bocích ruce ,,Krásně zpíváš!" pošeptal mi do ucha a líbnul mě do vlasů. Otočila jsem se a chytla ho kolem krku. Dlouze jsem ho políbila a pak jsem se odtrhla. On chtě pokračovat, ale já mu řekla: ,,Chceš tu večeři, nebo ne?!" ,,Jo, chci!" ,,Tak se laskavě věnuj něčemu jinému, necháme to na potom!" dořekla jsem. 

Naložila jsem na talíře a nachystala prostírání. Nate to do sebe cpal, div se neudusil. ,,Bylo to vynikající zlato!" Podívala jsem se na něj pohledem Jak jsi mi to řekl?  ,,Jo, promiň!" ,,No proto!" zasmála jsem se. ,,Nechal jsem se unýst!" začervenal se. Lehli jsme si na sedačku a oddechovali. Nacpali jsme se, div jsme nepraskli. Nate za chvíli usnul. Přitulila jsem se k němu a usnula s hlavou na jeho hrudi.

-18*Kde žijí příběhy. Začni objevovat