Unexpected (Mavy FF)

8. díl

Ahoj! Jsem tu zase s novým dílem. :) Snad se vám bude líbit, i když je trochu kratší a děje se tu toho docela málo. Nicméně proč tomu tak je se dozvíte v poznámce na konci tohoto dílu, protože vás nechci zbytečně zdržovat od čtení. :) :D

Z POHLEDU MARTINA

Probudil mě Kájův rozčilený hlas. S námahou jsem rozlepil oči a snažil se rozkoukat. V pokoji byla tma až na slabý pruh světla, který sem doléhal pravděpodobně z kuchyně. Pomalu jsem se posadil a nakonec jsem se zvedl úplně. Nebylo to moc jednoduché, když jsem ještě asi před dvěma minutami spal, ale zvládl jsem se nějak dopotácet až ke dveřím do kuchyně.

"...Starej se o sebe. Stejně už musím končit, čau," zaslechl jsem. Zřejmě s někým telefonoval. Soudě podle tónu jeho hlasu byl docela dost rád, že mohl hovor konečně ukončit. Vzal jsem za kliku a pomalu otevřel dveře. Musel jsem přivřít oči. Bez matného skla dveří, které až doteď tvořilo alespoň nějakou překážku, bylo nyní světlo značně intenzivnější. A to pro mé ospalé oči nebylo zrovna dvakrát příjemné.

Když si o chvilku později přece jen přivykly té záři, mohl jsem konečně zaostřit. Kája stál s mobilem v ruce opřený o kuchyňskou linku a s lehkým úsměvem na tváři mě pozoroval. Naše oči se na okamžik setkaly. V ten moment však Kájovi nejspíš došlo, že jsem si jeho pohledu všiml, a tak rychle uhnul a zadíval se do země. Zdálo se mi to, nebo vážně trochu zčervenal?

"Omlouvám se, že jsem tě vzbudil," prolomil ticho mírně nejistým hlasem a omluvně se na mě usmál.

"To je v pohodě. Jen mi přišlo, že jsi zněl nějak naštvaně, kdo to byl?" můj hlas byl takhle krátce po probuzení zvláštně nakřáplý.

Na Kájovi bylo vidět, že váhá, jestli mi má odpovědět, nebo to radši nějak zakecat. Nakonec se ale asi rozhodl pro tu první možnost, protože narozdíl od předešlé věty teď jeho hlas působil o poznání jistěji. 

"Adam. Spoluhráč. Myslím, že víš, o koho jde," pronesl až nezvykle vážně. To mě donutilo vyzvídat dál. Ta moje zvědavost mě někdy pěkně vytáčí, ale já si prostě nemohl pomoct.

"Stalo se něco? Nevypadáš zrovna moc vesele a přišlo mi, že když jsi s ním volal, zněl jsi rozčileně. Co ti řekl?" Snažil jsem se, aby to nepůsobilo jako výslech, ale stejně si nemyslím, že se mi to kdovíjak dařilo.

Z POHLEDU KOVYHO

Jakmile se mě Martin zeptal za totožnost volajícího, má mysl se přesunula opět k Adamovi. Znovu se mi v hlavě odehrával celý náš rozhovor a zejména ta poslední věta. Spolu jsme ale stejně ještě neskončili... Ne, že bych byl nějak výjimečně bojácný, ale znám Adama už dost dlouho na to, abych věděl, že je shopný čehokoliv, když si jde za nějakým cílem.

Martinovi jsem odpověděl podle pravdy. Byl jsem si stoprocentně jistý, že ví, o koho se jedná, když je naším fanouškem už něajkaký ten pátek. Nechtěl jsem lhát, ani jsem k tomu vlastně neměl žádný důvod. Ale neplánoval jsem mu teď říct úplně všechno, celou pravdu. Navenek jsem se totiž rozhodl předstírat, že s Adamem nejsme na ostří nože, ale že spolu vycházíme úplně v pohodě. Přišlo mi to tak prostě jednodušší.

Asi bude vážně lepší nejít moc do podrobností, protože pak by to mohlo naši konverzaci s Martinem dovést někam, kam nechci. Stačilo mi už jen to, když jsem se tehdy musel vykecávat z té otázky ohledně přítelkyň. Dalo mi dost zabrat zahrát to do kouta tak, aby na mě s jistotou nepoznal to, co se tak usilovně snažím tajit. Sice asi stejně musí něco tušit, ale alespoň to neví na sto procent.

 "Stalo se něco? Nevypadáš zrovna moc vesele a přišlo mi, že když jsi s ním volal, zněl jsi rozčileně. Co ti řekl?" zeptal se Martin starostlivě. A kruci. Mohlo mi být jasné, že se mě na tohle zeptá, když ho evidentně probudil můj výbuch vzteku. To jsi trochu nedomyslel, Karle. Jak se z toho vymotáš teď, hm? To mu jako plánuješ říct, že tě tvůj spoluhráč vydírá kvůli tvé orientaci? Nebo mu snad chceš lhát, i když to vůbec neumíš?

DŮLEŽITÉ: Zítra večer pro vás plánuji překvapení. Budu mít narozeniny, ale rozhodla jsem se dát pro změnu "dárek" já vám. Myslím, že je na co se těšit, a doufám, že mi pak prominete i mou neaktivitu o prázdninách. :)

Jinak opět bych vám chtěla moc a moc poděkovat za tu neskutečnou podporu, kterou od vás mám! :) Přečtení se skoro zdvojnásobila, přibyla spousta hvězdiček... Lidi, vy jste prostě skvělí! ♥