Prolog

2.4K 83 7
                                    

Ahoj! :) Rozhodla jsem se napsat fanfikci taky o Mavym. Bude trochu netradiční v tom, že se od YouTube prostředí vzdaluje a odehrává se ve světě hokeje. Doufám, že vás příběh alespoň trochu zaujme. :) Pokud ano, byla bych moc ráda za každou hvězdičku či komentář. :3 :) Tak snad se vám bude prolog líbit. ♥ :)

Z POHLEDU KOVYHO
Podíval jsem se na hodinky. Právě bylo tři čtvrtě na dvě, tudíž nejvyšší čas vyrazit na zápas. Jakmile jsem vyšel ven na ulici, ovanul mě mrazivý lednový vánek, který mě doprovázel po celou cestu na stadion.

Dnes je náš úplně první zápas v sezóně.Nemohl jsem se dočkat, až se ostří mých bruslí opět zaryjí do hladké ledové plochy a až mě konečně zase pohltí ta atmosféra, kterou dokázal náš fanklub vždy učinit tak nezaměnitelnou. Hokej mi už tolik chyběl!

Vydal jsem se přímo do šatny, kde už byli skoro všichni mí spoluhráči a převlékl jsem se do dresu. Zanedlouho jsme už všichni byli na ledě. Zkoušeli jsme si střely a přihrávky, protahovali jsme se nebo jsme jen bruslili kolem naší poloviny hřiště. Dvacet minut rozcvičování uběhlo jako voda a zápas se nemilosrdně blížil.Zahoukání nám oznámilo, že zápas už za několik okamžiků začne. Z hlediště k nám doléhal ruch plný očekávání. Ani jsem si vlastně nevšiml, kdy sem tolik lidí stačilo přijít.

Za několik málo sekund už jsem stál na buly a hleděl do tváře svému protivníkovi. Rozhodčí vhodil puk na buly a zápas začal. Povzbuzování našich fanoušků mě hnalo vpřed, probouzelo ve mně jakousi skrytou energii, díky níž jsem byl schopen podat daleko lepší výkon než na tréninku.

Utkání probíhalo naprosto běžně. V poslední minutě třetí třetiny, kdy jsem se opět dostal na ledovou plochu, se mi však naskytla poměrně velká gólová šance. Vzhledem k tomu, že bylo skóre vyrovnané a konec zápasu se blížil, spočívala na mně daleko větší odpovědnost než normálně.

Zbývalo pět vteřin do konce zápasu. Rozjel jsem se svou nejvyšší možnou rychlostí směrem k bráně protihráčů. Dostal jsem přihrávku a velkou silou jsem vystřelil na bránu. V duchu jsem se modlil, aby gól padl, protože jak se tak znám, určitě bych si pak takovou promarněnou šanci vyčítal.

Střela se však odrazila od brusle jednoho z obránců a následně velkou rychlostí opustila ledovou plochu. Začal se ve mně probouzet vztek na mě samotného, že jsem nemířil lépe. Když jsem si však uvědomil, jakým směrem puk vylétl z hřiště, polilo mě horko. Jako bych snad kvůli tomu i úplně zapomněl být na sebe naštvaný kvůli neproměněné gólové šanci.

A to jsem ještě ani zdaleka nemohl tušit, co všechno tahle naoko obyčejná střela vlastně v mém životě změní...

Unexpected (Mavy FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat