Naštěstí za námi nikdo nejel, asi. Chanyeol zastavil auto až před barem, kde jeho kapela mívá vystoupení.
,,Myslíš, že nás dají do novin?" Zeptala jsem se.
,,Pravděpodobně."
,,Co budeme dělat?"
,,Není to až tak špatný, když si všichni budou myslet, že spolu něco máme."
,,Chane!"
,,No jo, ale už se s tím nedá nic dělat. Už vidím ty nadpisy v novinách: 'Potomci chaebolů mají mezi sebou románek'?"
,,Jdeme jim vysvětlit, že to tak není, nastartuj."
,,A co kdyby to tak bylo?"
,,Cože?"
,,Proč ti to tak vadí?"
,,No.."
,,Ty by jsi se mnou nechodila?"O čem to mluví? Na tohle se nedá jen tak odpovědět. A ještě po tom, co jsem se dozvěděla u Hyuka. Zranilo by ho to.
,,O to teď nejde."
,,Tak o co teda jde?"
,,Nevím."
Otevřel dveře od auta a šel přímo do baru.
Aish ten bastard, kam to jen jde?
(Taky jste si všimli, že je Shin poslední dobou víc a víc sprostá? xD)Popadla jsem klíčky, které nechal v zapalování a vystoupila z auta. Auto jsem pomocí klíčků zamkla a vyběhla směrem do baru.
Všude byli lidi, kteří buď popíjeli nebo do sebe ze srandy strkali a řvali po sobě. Ty jsi takový gentleman, Chanyeole.Pár chvil jsem se rozhlížela okolo sebe a bloudila pohledem mezi tvářemi, abych našla Chana. Najednou mě někdo chytl z paži. Leknutím jsem uskočila a toho dotyčného praštila do nosu.
,,Au! Jsi normální?!"
,,Promiň Chane, nevěděla jsem, že jsi to ty."
,,Pojď se mnou." Vyvedl mě z toho hloučku lidí někam přes chodbu, kde byly tmavě zelené dveře. Chanyeol hmatal po kapsách.
,,Co hledáš?"
,,Klíčky." Pak se otočil směrem ke květináči, který stál osamocen v tmavém rohu chodby. Květináč nadzvedl, rukou prohmatal místo, kde stál květináč a nakonec vytáhl nějaký klíč, kterým následně otevřel dveře. Vešli jsme dovnitř.
Nic nebylo vidět, takže Chan rozsvítil světla a já se konečně mohla porozhlédnout, kde to právě jsem.,,To je naše zkušebna."
V rohu místnosti byly bicí, pár metrů vedle klávesy a dvě elektrické kytary. Úplně vpředu stál mikrofon.
,,Proč si mě sem vzal?"
,,Čekal jsem nějakou roztomilou reakci, ale to je asi u tebe marné. Jen protože tu je klid a můžeme si tu normálně popovídat."
,,Aha. Zahraješ mi něco?"
,,No..."
,,Dělej."
,,Fajn."Šla jsem si sednout na židli, která byla u kláves. Chanyeol zatím zapojil kytaru. Vypadal šťastně, jako malé dítě, které dostane přesně to, co si přálo. Začal hrát. Čekala jsem nějaké pomalé romantické tóny, ale opak byl pravdou. Jeho prsty přejížděly po strunách jako o závod. Místností se doslova probourávaly zběsilé tóny.
Ale celkem mu to jde.
Ne celkem, je úžasný.
,,Tak co?" Řekl, když dohrál poslední část zklouznutím prstu po celé délce struny.
S úsměvem jsem mu zatleskala.
,,Nejsi zrovna romantický typ, ale bylo to opravdu něco. Máš talent."
,,Říkala si, že to romantický nechceš. Líbím se ti snad?"
Moje tváře mě zradily, opět nabíraly rudou barvu.
,,Ne."
Odfrkl si.
,,Hej, umíš hrát?" Ukázal na klávesy přede mnou.
,,Trochu. Učila jsem se to od desíti, ale v patnácti jsem skončila kvůli tátovi."
,,Kvůli tátovi?"
,,Když odešel, neměli jsme peníze, takže jsem s tím musela přestat."
,,To mi je líto. Proč vůbec odešel?"
Jsem idiot, zapomněla jsem, že jsem mu o tom vlastně nic neřekla...Začala jsem tedy vysvětlovat.
Chan: ,,Wau."
Já: ,,Jo."
Chan: ,,No, vidím, že jsi to taky neměla zrovna lehké."
Já: ,,Máš to horší, táta mě má rád."
Chan: ,,To jo." Zasmál se. ,,Zahraješ mi něco?"
Já: ,,Ne."
Chan: ,,Proč?"
Já: ,,Od té doby jsem to nezkoušela, určitě to zkazím."
Chan: ,,Shin?"
Já: ,,No..."
Chan: ,,Dělej."
Já: ,,Nehraj si na mě."
Chan: ,,Aspoň to zkus."Nevěděla jsem, co zahrát, takže jsem položila prsty na klávesy a začala hrát něco náhodného.
Pohled Chanyeola/
Vypadala nejistě, ale konečně začala hrát. Tu píseň jsem neznal, ale byla překrásná. Bylo to úplně něco jiného, než jsem hrál já.
,,Bylo to dokonalý!" Přišel jsem k ní a chytl ji za ruce. Podíval jsem se jí na dlaně. ,,Jak může z tak hnusných rukou vycházet něco tak úžasného?"
,,Hej!" Dala mi pohlavek, já se rozzářil ještě víc.
,,Jsi v tom opravdu dobrá, Myško."
,,Myslíš?"
,,Vím! Ale, co to bylo za písničku?"
,,Složila jsem ji, když mi bylo patnáct."
Brada mi málem spadla až na zem.
,,Tohle si složila v patnácti?!"
,,Jo, proč?"
,,Jsi snad génius?"
Uculila se a podívala se na svoje ruce.
,,Kdo ví?"Oba jsme se rychle otočili, protože jsme slyšeli klapnutí dveří. Někdo tu byl, a teď utíká pryč. Co to do p*dele je?
Rozeběhl jsem se za ním. Ať to byl kdokoliv, nemá právo nás jen tak špehovat.Pobíhal jsem po celém baru, a někoho hledal, ani nevím koho. Byl určitě už pryč, a to hodně daleko.
Vrátil jsem se za Shin. Viděl jsem, jak ustaraně přešlapovala u dveří na chodbě.
Podívala se na mě, měla lesklé oči. Zavrtěl jsem hlavou.,,Radši pojďme, doprovodím tě domů."
,,Zvládnu to sama, co kdyby nás zase někdo odfotil nebo špehoval? Nesmíme to riskovat."
,,Ale-"
,,Zvládnu to."
Posbíral jsem všechnu svoji odvahu a obejmul ji, ona mi objetí opětovala. Dal jsem jí pusu do vlasů, jako tehdy.Co jsem to udělal..?
,,Huh?" Rychle si stoupla dál ode mě a nechápavě na mě zírala.
,,Promiň. Ale neber to tak vážně, už jsem to udělal i před tím."Pohled Shin/
O čem to mluví? Uteklo mi snad něco?
,,O čem to mluvíš?"
,,Pamatuješ, jak si byla opilá.. Tak.. No.. Proč ti to vůbec říkám..?"
,,Cože?" Vyskočila jsem snad tři metry do výšky.
,,No. Co je na tom tak zlého? Bylo to jen kamarádský.."
,,Moje poprvé bylo s tebou?! Co budu s touhle informací dělat se životem?!"
,,Poprvé? Co.. Počkat ale my-"
,,Už musím domů!"
,,Mluvíme oba dva jenom o puse do vlasů, že jo?"
Ztuhla jsem.
,,Pusa do vlasů? Jo taak.. Já myslela že-"
Začal se mi ukrutně smát a popadal se za břicho.
,,Ty sis fakt myslela, že bych s tebou spal?"
,,O tom jsem nemluvila!"
,,Hlavně mi nelži." Smíchy mu tekly slzy. Byla jsem rozhodně rudá až za ušima. Otočila jsem se a rychlým tempem šla pryč. On mě ale doběhl.
,,Ty jsi ještě s nikým.."
,,Nechci o tom mluvit."
,,Stydíš se?"
,,Nech mě."______________________________________
Taak.. Myslela jsem, že dneska žádná kapitola nebude, protože jsem na to vůbec neměla náladu. Ale na poslední chvíli mě to prostě tak popadlo a napsala jsem další:'D
Dneska se toho stalo hodně ohledně shipu ShinYeol.. Co na to říkáte? XDDD ❤❤
ČTEŠ
Don't Cry [Park Chanyeol FF /CZ]
FanfictionHyun Nee Shin je 18 let a žije v Seoulu se svojí matkou a starším bratrem. Nejsou v moc dobré finanční situaci, takže se snaží přežívat, jak jen to jde. Ještě k tomu je Shin kvůli své situaci každodenně šikanována jednou partou, kterou má na starost...