Hyuk mě popadl za ramena a posadil na židli vedle sebe. Ostatní se posadili na židle naproti nám. Všichni začali svoji hromadnou konverzaci, přičemž jsem jen tiše seděla a pila svůj pomerančový džus.
,,Myško, ty jsi to brala vážně? Zahoď ten džus a napij se s námi! Neboj se, mamince to neřekneme." Poslední větu zdůraznil.
,,Tss. Řekni mi vůbec, proč milionář, jako ty, hraje v pouliční kapele a chodí do hospody se, cituji: 'Sockama'?
Jeon se nechápavě podíval a mžikal očima z Chana na mě.
,,Eh... Radši toho nechte. Přišli jsme se bavit, ne?" Jeon mi položil ruku na rameno. Chanyeol se křivě usmál a protočil oči.
,,Mám k tomu své důvody." Řekl Chanyeol. Postavil přede mě nádobu s alkoholem a začal mi tekutinu nalévat do džusu.
,,Hej, co to děláš?" Vyštěkla jsem na něj. Můj krásný pomerančový džus! Zavzlykala jsem si pro sebe. Hyuk na něj hodil vražedný pohled.
,,Na, vem si můj džus." Vyměnil si se mnou skleničky, a pak tu ode mě kopl do sebe.
,,Nalil jsem to i do tvého, když ses nedíval." Chanyeol se znuděně houpal na židli.
Všichni se začali smát, až na mě a Hyuka. Cítila jsem se, jako uvězněná s bandou opic. A Hyuk to rozhodně cítil stejně.
,,Fajn." Vypila jsem to. Ostatní se nechápavě podívali.
,,Dej si ještě." Chan mi nalil plnou sklenku průhledné tekutiny a přišoupl ji blíž ke mně. Tu jsem následně taky vypila. Takhle se to opakovalo asi ještě pětkrát. Nebyla jsem na alkohol moc zvyklá, přece jenom mě takové věci nikdy nezajímaly.
,,Tak to už by stačilo." Hyuk odstrčil láhev s alkoholem. Bratr mě chytil za ruku a odtáhl ven na vzduch. Po cestě jsem se motala a srazila snad všechno, co mi stálo v cestě.
,,C-co to-" Nedořekla jsem větu a škytla jsem si. Na to jsem se začala smát. Všechno bylo rozmazané a kýval se mi svět ze strany na stranu./Pohled třetí osoby
Chanyeol se zvedl ze židle tak rychle, že se převrhla. Běžel ven ze dveří. Měl výčitky. Proč jí jen naléval další a další? Mohl vědět, že to tak dopadne. Rozrazil dveře, rozhlédl se, a když ji spatřil, jak je opřená o Jeona, aby se neskácela na zem, rozeběhl se k ní.
,,Hej, Myško, jsi v pohodě?" Shin sebou cukla. Viděla jen barevné skvrny. Ani si neuvědomila, že je v Chanovo náruči.
,,Málem jsi spadla. Bože můj, proč si tak tvrdohlavá a nechala ses opít?"
,,Tohle si zavinil ty, takže ji taky hezky odvedeš domů." Jeon se popadal za hlavu a přemýšlel. Pak s mávnutím ruky se vrátil zpět za ostatními./Z pohledu Chanyeola
Nad tou větou jsem se zarazil.
,,Dostáváš mě do rozpaků, Myško."
,,Jsi tááák vysokej" Shin se ode mě odtáhla a pohladila mě po vlasech. Cítil jsem, jak rudnu.
,,Bože můj, co jsem to zase vyvedl?" Nechal jsem jí vyskočit mi na záda a šel jsem směrem k jejímu domovu. Naštěstí vím, kde bydlí. Dobře, přiznávám, občas jsem jí sledoval, jak šla ze školy až domů. Chtěl jsem jen vědět, že se tam dostane v pořádku.
Shin mě po cestě dloubala do ucha a foukala mi do vlasů. Těsně před jejím domem jsem si ji sundal ze zad.
,,Jsi jako- *škyt* můj sluha." Rozcuchala mi vlasy.
,,Už tě nikdy nenechám pít, chováš se pak jak malý děcko." Chvíli bylo ticho. Šel slyšet jen zběsilý tlukot mého srdce. Shin to asi uslyšela, takže zvedla svůj pohled na mé oči. Přestal jsem vnímat okolní svět, jako by jsme byli jen my dva. Přitiskl jsem její tvář na mou hruď a políbil ji do vlasů.
,,Proč mi tohle děláš?" Nakrčil jsem rty do improvizovaného úsměvu. Ona najednou odstoupila asi dva metry ode mě a předklonila se.
,,Stalo se něco? Eh- promiň za tu pusu, to jsem asi dělat neměl." Nervózně jsem se chytl za rameno.
,,Ne. J-já *škyt* Musím- Bože můj!"
Najednou mi došlo, co se chystá.
Ku*va..
Stoupl jsem si za ní, při tom jsem jí chytl za rameno a držel jí vlasy. Nebudu už ani popisovat, co se stalo dál.
,,Bože můj, to kolik si toho snědla!" Snažil jsem se nepozvracet taky. Svůj pohled jsem zkoušel nevrhat na Shin, ale marně. Nešlo to.
,,Asi budu.. Taky." Cítil jsem, jak se to hrne ven mým žaludkem. Naštěstí jsem to zadržel. Shin, přísahám, jestli budeš ještě někdy pít, utrhnu ti ruce!Je tu další díl! xD Tenhle se mi asi líbí ze všech nejvíc... protože... no.. ani nevím. :'D Další část bude až v neděli, protože zítra tu nebudu.xD
Snad jste si užili díl, omlouvám se za nějaké ty chyby a tak však to znáte..
ČTEŠ
Don't Cry [Park Chanyeol FF /CZ]
FanficHyun Nee Shin je 18 let a žije v Seoulu se svojí matkou a starším bratrem. Nejsou v moc dobré finanční situaci, takže se snaží přežívat, jak jen to jde. Ještě k tomu je Shin kvůli své situaci každodenně šikanována jednou partou, kterou má na starost...