Život Petra Lexy a ....?.....

14 díl- Ráno po konzertu a přípravy na cestu....

Petr: Po včerejším uspěšném konzertě jsem se jako obvikle vzbudil unavený do krásného rána vedle nejhezčí dívky na světě. Naty se taky už pomalu probouzela a já šel uvařit čaj a snídani. Než se začnem chystat do Budějovic.

Petr:  "Naty já zapnu tu pračku aby se do 1 hod. stihla vyprat! Ju?"

Křičel jsem z koupelny aby mě přes vařící konev slyšela.

Naty:  "Jo Jo zlato! Jenom kolik je hodin?"

Petr:  "No........ 10:45!"

Naty:  "No nazdar v kolik jsme včera přišli ?Jsem unavená!"

Ptala jsem se Peťi když jsem ještě téměř ze zavřenýma očima hledala něco slušného na sebe až pojedem.

Petr:  "Nevím kolem 3 ráno....

Naty zavolala bys prosím mojí mamce že z Prahy vyjedem kolem 1 hod.?"

Naty: Měla jsem na sobě Peťovo tričko, když jsem zrovna volala jeho mamce. A Peťa mi do ložnice na pracovní stůl přinesl čaj. "Děkuju lásko" Zašeptala jsem.

Naty:  " Ahoj Ivo."

Iva (mamka):   "Jé Ahoj Naty Jsem ráda že tě slyším.  

A  co že voláš s Peťového mobilu?"

Naty:   "No Petr mě poprosil abych ti řekla že vyrazíme kolem 1 h. A budeme tam asi  v 6 h."

Iva:   "Jo tak děkuju bude se na vás moc těšít."

Naty:   "My taky a pozdravujte Filypa já už musím.

Ještě tu uklidíme a zbalíme se trochu....

Tak zatím!"

Iva:    "Jo jo tak ahoj Natálko!"

Naty: "Hotovo Peťko."  "Ješti nachystám jeden bágl, ten nám bude stačit!" Šla jsem do kuchyně i s čajem  položila ho na stůl a šla si opláchnout oblyčej do koupelny. Když jsem měla hlavu u umyvadla tak jsem z mokrýma rukama a oblyčejem slyšela jak jde Peťa za monou.

" Tak  jo Naty. Zbalyl jsem nám oboum nějaké oblečení." Řekl těsně vedle mě a podal mi ručník. "Děkuju" Řekla jsem za ten ručník a s úsměvem se ho zeptala... " A co jsi mi zbalil protože mynule jsi mi schválně zbalyl pět potprsenek a žádnou halenku jen tílka. Tak jsem musela nosit tvoje mikiny." 

"No ještě řekni že ti moje mikiny vadí." Odpověděl mi a já se zasmala a řekla. "To víš že nevadí lásko ty jsi můj Rómeo.....

Petr: Šel jsem za Naty do koupelny. Kde jsem jí podal ručník abych s ní mohl mluvit z očí do očí.........  a hned jak mi z úst vyšlo že jsem nám zbalyl věci tak jsme se dostaly k jedné historce o pěti podprsenkách.

Ty jo. (Říkám si v duchu) my se s té Prahy snad ani nedostanem........

Po dlouhatáncké době další díl. Dnes se tam oběvovala především přímá řeč tak snad to nevadí..... :-)    (Určitě mě potěší, když mé příběhy budete dál číst.....)